DDM Praha 6 A – TJ Pankrác C

Po ostudě na Pragovce v minulém týdnu jsme chtěli trochu vylepšit naší dobrou pověst v zápase proti Pankráci C. Vzhledem k pracovním či studijním důvodům nám sice ze základu chybělo několik letošních opor, ale naše lavička náhradníků je velice kvalitní, takže s tím nebyl až tak velký problém. Sestavu ve složení Franta, Vláďa, Karel, Lenka, Honza, Jahůdka, Ondra a Michal přivítali naši fanoušci v hrací místnosti ohlušujícím jásotem.

Pro mě ovšem začal zápas studenou sprchou. Krátce po zahájení mi kapitánka oznámila, že můj soupeř Jaroslav Polášek bohužel nedorazí a ať jdu místo partie radši uvařit kafe! To mě namíchlo. Na partii jsem se totiž docela připravoval (je radost se připravovat na soupeře, který na 1.e4 hraje pouze 1..c5 2.Jf3 Jf6 a na vše ostatní 1..f5) a navíc jsem počítal s tím, že si na soupeři krásně vybiju svůj vztek, který se ve mě za celý den nahromadil. Nejprve mě vytočila stupidní random hra jménem hattrick, kde jsem prohrál s naprostým salátem již v 1. kole poháru, následovala hádka s dementní sousedkou, která na mě začala ječet z důvodu nezamknutí venkovních dveří, a vše vyvrcholilo, když pospíchajíc na zápas, jsem musel absolvovat dosti značný úsek cesty za řidičkou (tzv. krávou), která jela celou dobu rychlostí přibližně 20 km v hodině. Když jsem se jí na prvním vhodném místě konečně chystal předjet, tak mi vjela do cesty a opravdu moc nechybělo k tomu, abych se opravdu vyboural. Zkrátka na partii jsem byl velice nabuzen a nedostavení soupeře mě vůbec nepotěšilo. Pan Polášek se asi bál mých dosavadních výsledků bílými figurami (0 ze 3) a proto se rozhodl nic neriskovat a raději se vymluvil na jakýsi defekt na kole 😉

Přestože jsem tedy po hodině hry zaknihoval kontumační výhru, nebyla moje partie tou první skončenou. Ano Honzíku, teď budu popisovat Tvůj skvost, jistě se už na následující řádky moc těšíš 😀 Tak tedy Honza, vidouc reálné nebezpečí, že jeho partie neskončí jako obvykle první, sehrál ji tak tristním způsobem, že již po 40-ti minutách (!) podepisoval partiář se svojí prohrou! Tím jistě svého soupeře H. Sourala velice potěšil. Na můj naivní dotaz, zda zůstane v hrací místnosti až do konce zápasu, aby podpořil své kamarády, které svou rychlou prohrou navíc silně demoralizoval, odpověděl Honzík s odzbrojujícím úsměvem na tváři, cituji: „Seru na vás.“ Konec citátu. A než jsem se vzpamatoval, tak byl v háji. Tak tomuhle se říká správný týmový přístup 😆

Na další dvě skončené partie se čekalo podstatně déle (mezitím jsem si krátil čas studiem knihy „Základy šachu“ od Františka Pitharta). Jahůdka se proti 1.d4 bránil svou tradiční holandskou, ve které si proti němu před třemi lety nepinkl ani samotný Širov a zdálo se, že má celkem slušnou pozici. Pak si ovšem nechal zahrát krajně nepříjemné h5, po kterém se mu pozice náhle zcela rozpadla. Mnohočetné slabiny a tragický bělopolný střelec proti silnému jezdci skýtaly na Jahůdkovu pozici žalostný pohled. Proto mě závěrečný negativní výsledek ani moc nepřekvapil. Karel hrál proti mému katovi z dávných mládežnických turnajů Pavlovi Vitákovi a již od začátku jsem tušil, že to nebude mít jednoduché. Bílými v anglické sice Karel čile vyvinul dámské křídlo, ale trochu pozapomněl na vývin opačného křídla, což se mu stalo osudné. Velkou roli hrálo i slabé pole d3, kde se po chvíli objevil drzý černý pěšec. Než ho Karel stačil spacifikovat, naskákaly černé figury do bílé pozice jako blechy do kožichu a způsobily bílé armádě citelné materiální ztráty, po čemž byl boj rozhodnut.

Stav byl v té chvíli 1:3 a objevily se dokonce pesimistické hlasy, že je štěstí, že jsem uhrál aspoň ten jeden kontumační bod. K takovému pesimismu však vůbec nebyl důvod, protože většina ze zbývajících partií vypadala velice nadějně.

Ondra hraje letos v opravdu velké formě a na vlastní kůži to pocítil i jeho pankrácký soupeř, který si tentokrát moc nezahrál. Ondra ho bílými v otevřené sicilské zcela přehrál a závěr si vychutnal několika taktickými údery. Pěkný výkon!

Velice důležitá pro vývoj zápasu mi připadala remíza, kterou proti svému elově mnohem silnějšímu soupeři vybojovala Lenka hrající již po šesté za sebou černými figurami. Bílý se sice celou partii snažil prolomit Lenčiny obranné valy, ale Lenka svojí tradičně betonovou obranou vše vykryla, a kdyby se v průběhu partie odhodlala zahrát několikrát promýšlený postup pěšce d5-d4, mohla dokonce převzít i iniciativu. Po přechodu do věžovky se bílý ještě snažil vykřesat nějaké naděje na výhru, ale po trochu násilné hře se ke kormidlu dostala naše kapitánka a nechybělo mnoho, aby se nakonec z výhry radovala ona!

Vláďu jsem před partií upozorňoval, že jeho soupeř Jan Vokoun sice není žádný velký teoretik, ale je velice vynalézavý a výborně brání ohrožené pozice. Zapomněl jsem mu jen sdělit, že má také jeden nepříjemný a velice rušivý zlozvyk, a sice, po každém tahu (vlastním i soupeřovu) cvaká svojí těžkou kovovou propiskou o stůl (tím jí otvírá a zavírá). Což mě osobně celkem vadí, ale nevím nakolik to ovlivnilo Vláďův výkon. Asi moc ne, řekl bych. Partie dlouho probíhala dle mých předpokladů. Vesele cvakajíc svou propiskou sehrál zahájení pan Vokoun sice originálně, ale ne moc efektivně, takže Vláďa se po odražení několika neškodných hrozeb záhy dostal k silné iniciativě. Ta mu kromě čistého pěšce navíc přinesla i mnohem lepší čas, který partii v podstatě rozhodl. Po menší šarvátce s oboustranně obětovanými kvalitami přešla partie do dámské koncovky, ve které měl Vláďa dva pěšce navíc. Soupeř se však velice houževnatě bránil a nebýt špatného času, tak nevím nevím, jestli by Vláďa partii vůbec vyhrál. Takto však musím pouze konstatovat, že nebohého pana Vokouna zkušeně shodil na čas.

Stav zápasu byl v té chvíli vyrovnaný 3½:3½ a zbývala poslední partie na 8. desce, kde za nás bojoval Michal. V zahájení se Michalův soupeř evidentně snažil o rychlý útok na královském křídle pomocí pěšcového nástupu, ale Michal na ochranu krále bleskurychle převedl téměř všechny své lehké figury, takže náhle vůbec nebylo vidět, jak by mohl bílý v útoku pokračovat. To útok našeho hráče na opačném křídle byl sice pomalejší, ale mnohem reálnější, navíc v soupeřově silné časové tísni (velkou novinkou bylo, že Michal si téměř celou partii udržoval lepší čas!). Bohužel Michal pravděpodobně nevyužil všech svých šancí, a po rychlé evakuaci bílého krále z dámského křídla na křídlo opačné, se hra stala opět nejasnou. Když tato partie začala vstupovat do rozhodující fáze, dostali jsme nabídku remízy, čímž by zápas skončil remízou 4:4. Já byl ovšem proti, protože za prvé jsem Michalovi věřil (hra jeho soupeře v první časové tísni mi připadala hodně nepřesvědčivá) a za druhé případné 3 body za výhru mi přišly přece jen atraktivnější, než jen 1 za remízu.. OK, moje rozhodnutí nebylo z nejšťastnějších, ale po boji je každý generálem, že? Michal totiž v závěrečné loterii - kdo z koho - bohužel přehlédl věž a bylo rozhodnuto. Přesto musím Michala pochválit za příkladnou bojovnost.

Z posledních dvou zápasů jsme mohli mít v pohodě šest bodů a místo toho máme hubený jeden bodík. To je ta špatná zpráva. Tou dobrou zprávou je, že naše šance na záchranu divize jsou stále vysoké.

			2068	–		2177	3½ : 4½
1.		Štross František ml.	2319F	–	Polášek Jaroslav	2319F	1k : 0k
2.		Křivánek Vladimír ml.	2138F	–	Vokoun Jan	2217F	1 : 0
3.		Vlach Karel	2001	–	Viták Pavel	2183F	0 : 1
4.		Hacaperková Lenka	1998F	–	Plešek Jiří	2134F	½ : ½
5.		Němec Jan	1945	–	Soural Jan	2227F	0 : 1
6.		Jahoda Ladislav	1946	–	Mrkos Miroslav	2106F	0 : 1
7.		Pokorný Ondřej	1983	–	Flek Vladislav	2000F	1 : 0
8.		Hacaperka Michal	1907F	–	Straka Jaroslav	1896	0 : 1