DDM Praha 6 A – SK LISA A

Černý týden LISA s DDM aneb Vláďův „coffee shop“

Po zdrcující předpovědi ve Frantově článku z druhého kola divizního zápasu áčka uvítalo elitní družstvo našeho klubu v domácím prostředí na Bílé hoře soupeře z SK LISA A s cílem uspět a „vyvrátit“ Frantovu teoretickou novinku (nikdo si takto sestup ještě v DDM napřímo nedovolil připustit). Nejednalo se o zcela neznámého soupeře, některým aktérům klání i přihlížejícím kibicům je dokonce už i známé místo hrací místnosti „Lízy“ v areálu Narexu na rozhraní Vršovic a Bohdalce. Takže úkol byl jasný, po „céčku“ mělo i „áčko“ v jednom týdnu potvrdit letošní převahu DDM nad LISA.

Kapitánka ladila sestavu pro toto utkání již s dostatečným předstihem (doufám, že ne na úkor té Hattrickové, tam jede letos tvrdě na postup snad již konečně) a kromě Karla si mohla dovolit postavit to nejlepší co měla. A to se ještě o Ondrovi nedá vůbec říct, že by se jednalo jen o nějakého obyčejného náhradníka, prostě tlak na pouhých osm míst na soupisce je opravdu veliký. Nastoupili tedy: Franta, Vláďa, Jirka, Pavel, Martina, Lenka, Honza a Ondra.

Jako první dohrála na šesté šachovnici černými Lenka. Celou partii stála velice solidně, hrála se její oblíbená Tartakowerova obrana dámského gambitu, a jelikož soupeř s ničím převratným nepřišel, připsala si Lenka pro celé družstvo svoji oblíbenou „půlku“. ½-½

Druhá skončila Pavlova partie na čtyřce. Opět černými a opět remíza. To je pro družstvo dobré. Zahájení se mi jevilo výstavbou Pavlových pěšců jako poloslovanská, ale nějak mi tam dlouho chybělo soupeřovo d4. Materiál byl vyrovnaný a Pavel navíc pospíchal do práce, tak nebylo co řešit. 1-1

Další partie skončila poněkud rychle, alespoň tedy pro mě překvapivě na páté desce. Martina hrála bílými sicilku s c3. Dlouho, téměř celé dvě hodiny nedošlo v partii ani k jedné výměně. Byla to pomalá strategická bitva. Jenom se mi zdálo, že Martině nezbývá mnoho času do kontroly po 30. tahu, tak jsem raději šel jinam, aby se mi podruhé s Lisou nestala nějaká nepředloženost ohledně časovky. Bohužel v době, kdy se rozhodovalo, jsem tedy napjatě sledoval jinou partii. Během velice krátké doby došlo k „uklizení“ materiálu ze šachovnice a kauč už jen hlásil směrem ke mně tichým gestem zvednutého palce jedničku, tedy bod. Martina později komentovala svoji pozici, že stála dobře a že o žádné náhlé překvapení nešlo. Jakkoliv, ale hlavní je ten bod. 2-1

Následně se dohrávalo u Ondry na poslední šachovnici. Postupem času mám pocit, že Jänischův gambit je za černé Ondrovo oblíbené zahájení. Hrálo se pod napětím na f5 a e4, nikdo nechtěl příliš brzo brát, navíc Ondra se vyhýbal i soupeřem nabízené výměně dam. Ke konci se mi ale zdálo, že i když Ondra dostal svého pěšce na „Zdeňkovo“ pole f3, stál poněkud hůře. Zatímco totiž Ondrovi patřil f sloupec, tak jeho soupeři zase e sloupec a potažmo i celé dámské křídlo šachovnice. V koncovce hrozilo, že soupeř začne věží vyzobávat piky na sedmé řadě, kdežto Ondra byl o tempo pomalejší, jemu bránil vlastní pěšec na f3 v průniku na druhou řadu. A tak asi rozumě Ondra po výměně dam zvolil remízu, prakticky vynucenou opakováním tahů. Další cenná remíza černými. 2½-1½

Pátý bod se rozděloval na sedmé desce. Přesněji řečeno, bod se nerozděloval. Honza hrál svoji typickou výměnnou variantu španělské, soupeř mu zahrál Sg4, a tak vzniknul známý obrazec s h3 a h5. Čekal jsem hru na volného pěšce v koncovce, ale Honza si připravil menší „vložku“ ve formě oběti střelce na g5. Toto asi nepřišlo ale tak zábavné jeho soupeři, který nad nabídkou oběti strávil velkou část svého času. Asi to také znáte to věčné Shakespearovské „vzít či nevzít“ a čas běží. Nakonec soupeř nabídnutou oběť nepřijal a pokračoval s hrou o pěšce méně za cenu otevřeného g sloupce. Žádný útok na bílého krále se nekonal, partie pokračovala k sušácké koncovce, tolik typické pro výměnnou španělku. V koncovce však soupeř sebral věží pěšce na h3 a pokračovalo se s rovným materiálem. Tím si Honza trochu zkomplikoval konec partie, ale především díky rozvratu pěšcové struktury na soupeřově královském křídle a také díky začínající časové tísni dovedl partii možná trošku zdlouhavě ale hezky kombinačně k vítězství. A vzhledem i k vývoji zbývajících partií jsme měli už opravdu dobře našlápnuto k celkovému vítězství. 3½-1½

Nechci nikomu křivdit, ale nejvíce mě zaujali partie na prvních dvou šachovnicích, kde se i shodou časových okolností rozhodovalo i o celkovém výsledku zápasu.

Franta rozehrál moji často praktikovanou Anglickou. Ale protože já se snažím hrát něco jako sicilskou obrácenými barvami a Franta hrál na oběť na b4 s rychlým vývinem dámy na úkor lehkých figur, nemají naše anglické kromě 1.c4 e5 prakticky nic společného. Z mého skromného pohledu (dělí nás propastných 700 ELO bodů!) Franta tragicky zaostal ve vývoji a navíc si dobrovolně vytvořil „otvor“ na d4, a tak spolu s „utemovaným“ bělopolným střelcem na základní řadě nevěstila jeho pozice nic dobrého. Prostě to zase někdo musel na první šachovnici slíznout (to se nám stává teď nějak často), a tentokrát byl za otloukánka Franta. 3½-2½

Přikládám i jeho vlastní analýzu, nebo raději chcete-li pohled na zápas:

Franta: „Moje druhá prohra ze tří partií a navíc opět bílými. Že je něco v nepořádku s mojí mozkovou aktivitou mě napadlo již ráno cestou do práce. Z nějakého neznámého důvodu jsem vystoupil z autobusu již o zastávku dřív. Prostě normálně vystoupím a pak koukám jak vejr, kde to jsem. Na základě tohoto příkladu proto bylo krajně nezodpovědné moje rozhodnutí hrát kreativně již od zahájení v neprozkoumaném zahájení. Již v 6. tahu jsem nedocenil soupeřovo braní mého pěšce střelcem (Jak si může nechat vyměnit střelce na úkor koně? Prostě šablona jak prase a to jsem chtěl hrát kreativně…😉 a pak jsem zjistil, že moje dočasná oběť není dočasná, nýbrž reálná. Jistá kompenzace by tam tedy byla, ale nejsem si jist, jestli dostatečná. Naštěstí soupeř mi uvěřil (hrál jsem totiž docela rychle na základě jedné mé dřivější partie, ale to jsem měl opačné barvy), pěšce vrátil a mně tak zůstaly poziční výhody (dvojice střelců, centrum) při rovném materiálu. Asi do 20. tahu probíhala partie podle mých plánů, ale pak jsem se opět shlédl v šabloně (ať žije moje kreativita!). Mohl jsem zahrát tah e5 s drtivou poziční převahou, ale já si řekl, že hrozba je přeci silnější, než její provedení (?) a že tah e5 mi neuteče. Měl jsem pravdu, neutekl mi. Ovšem jeho jediným efektem bylo, že jsem ztratil veškerou výhodu a iniciativa náhle přešla na stranu soupeře. Vrcholem bylo, že v mojí lehké časové tísni jsem si zapomněl zapsat jeden tah, takže přestože jsem měl odehráno 30 tahů, blicnul jsem rychle i 31., což byla zároveň rozhodující chyba, po které již nešlo partii zachránit. Vypadá to, že moje pesimistické předpovědi ohledně našeho účinkování v divizi se zatím týkají pouze mě! Ostatním členům našeho týmu gratuluju k zodpovědnému výkonu a zároveň k 1. diviznímu vítězství!

U Vládi jsem si do poznámek zapsal, že hraje pircku, tedy g6, pak jsem to ale přepsal, že to bude nějaká indická s c5, Vláďa mě ujistil o tom, že je to normální drak. Dobrá asi tedy jo, i když už bych o tomto mohl něco vědět, ale pořád mi přišlo divné, kde je to „dračí“ d6, na to se za celou partii jaksi nedostalo. Poznámkami o Vláďově partii se moje zápisky jen hemží. Hned na začátku jsem zaregistroval jeho mlsný pohled od své druhé desky kde hrál černými na první šachovnici, kde Franta rozehrával bílými něco, co by se alespoň ze začátku určitě Vláďovi také líbilo. Pak jsem si zapsal, že jak pro Frantu tak i Vláďu strohé – Nimcovič, vývin, neznám! U Vládi jsme ale na neortodoxní zápletky již od zahájení zvyklí. Ochotně přijal oběť pěšce na b4 a po několika dalších tazích se dámou opět vrátil do základního postavení. Času uteklo už dost a vyjma nedokončeného královského fianchetto nebyla ve Vláďově partii vidět žádná odvedená práce. Tedy, abych nekřivdil, byl tam ten zkonfiskovaný pik. Pak přišel ještě vedle kauče, Zdeňka a mě, podpořit naše družstvo třetí věrný kibic Michal a záhy tázací větou konstatoval: „Ten soupeř proti Vláďovi hraje nějakou kavárnu, ne?“. Zkontroloval jsem materiál a skutečně. Vláďa již zrekvíroval už druhého pěšce. Následně opovrhl možností si vyšáchnout dalšího pika, ale později neměl nejmenší problém přijmout soupeřovu oběť kvality. Nevím jestli si soupeř myslel, že hraje nějakou obdobu nesmrtelné partie, protože do Vládi investoval ještě celého jezdce. Vláďa si připravil nakonec malou vsuvku s ubíhajícím časem, ale pak již jakékoliv, byť i pomyslné soupeřovy hrozby eliminoval a spořádaně přijal podanou ruku znamenající konečnou rezignaci. Zajímavá partie která se jistě zapíše do Vláďových análů, jak orámovala první vítězství družstva v divizi. 4½-2½

Poslední partie se dohrávala u Jirky na trojce. Jirka byl jediný náš hráč, který v tomto týdnu nastoupil k pomyslnému dvojzápasu za naše obě družstva. Tentokrát se snažil bílými prosadit ve výměnné španělce. Dokonce se mu záhy podařilo získat soupeřova pěšce na e5 a i soupeřova rozvrácená pozice vypadala pro Jirku opravdu slibně. Prostě jsem se už viděl, jak komentuji Jirkovu partii se slovy: „V pondělí byl prohranej už ze zahájení a ve středu byl ze zahájení zase už vyhranej“. Bohužel toto ale nedošlo naplnění. Jirka nedokázal proti urputně obrněnému králi nic pořádného realizovat. Naopak soupeř přinutil Jirku odevzdat dobrého černopolného střelce za svého jezdce a později naopak tlakem svého bělopolného střelce na Jirkovo slabé dámské křídlo, kde Jirkovi jeho vlastní jezdec naopak spíš překážel, a tak zatlačil Jirku do nepříjemné defenzivy. V momentu, kdy se mi zdálo, že se Jirka alespoň trošku vymanil z tlaku a konečně jezdce rozehrál však soupeř zatlačil věží po h sloupci na druhou řadu, Jirkův král se ocitnul až na první řadě a Jirka i přes dlouhé přemýšlení, kde vyčerpal téměř všechen čas, musel po pár krátkých výměnách vzdát. No škoda, ale zápas byl právě o ten pověstný kousíček už i tak náš. 4½-3½

Takže „áčko“ udělalo významný krok udržení pozic v divizi vydobytých v minulém roce. Gratuluji.

			2068	–		2192	4½ : 3½
1.		Štross František ml.	2319F	–	Profant Tibor	2220F	0 : 1
2.		Křivánek Vladimír ml.	2138F	–	Dvořák Ludvík	2176F	1 : 0
3.		Šmejc Jiří	2028F	–	Smutný Jan	2170F	0 : 1
4.		Kincl Pavel	2020F	–	Sedláček Tomáš	2100F	½ : ½
5.		Valíčková Martina	2025F	–	Heyda Jan	2157F	1 : 0
6.		Hacaperková Lenka	1998F	–	Gernert Otakar	1985	½ : ½
7.		Němec Jan	1945	–	Eckstein Michael	1977	1 : 0
8.		Pokorný Ondřej	1983	–	Poš Jiří	1917F	½ : ½