TJ Praga F – DDM Praha 6 C

Zlatí náhradníci

Po dvou těsných porážkách 3½-4½, které zabolí dvakrát, jak jistě většina z vás ví, jsme dnes měli nelehký úkol. Hráli jsme sice proti týmu, který je podle průměrného ELO v dolní polovině startovního pořadí, tak jako my, ale protože jsem velkoryse podpořil o záchranu bojující B tým dvěma hráči základu a navíc Franta byl na dovolené v Egyptě, musel jsem sáhnout až na dno naší soupisky. Jak již ale nadpis napovídá, měl jsem šťastnou ruku.

Takže naše sestava nakonec po týdenních námluvách s náhradníky vypadala takto: Michal, Zdeněk, Saša, Marek, David, Vráťa, Michael a Jirka. Soupeř proti nám naopak postavil všech osm hráčů základu.

Jako první dohrál Zdeněk na druhé šachovnici. Po zápasu mi sice vyčítal, že neměl již dlouho černé, ale jak je vidět i bílé kameny mu svědčí a tak si zahrál svoji oblíbenou miniaturku. U jeho zahájení jsem si po nějakých pěti tazích napsal, že se hraje skandinávská, ale to jen díky tomu, že jsem neviděl první tahy a postrádal jsem na šachovnici bílého „e“ a černého „d“ pěšce. Navíc černá dáma již byla na procházce někde na a5. Podle pozdějších Zdeňkových informací z první ruky se jednalo o Caro-Kanna, který ale vzápětí do skandinávské skutečně přešel. No po druhé mojí zběžné kontrole šachovnic již Zdeněk obětoval figuru, tedy opět klasika. Nicméně jednalo se o oběť korektní. Vráťa po zápase ještě vyslovil obdiv nad tím, jak se dáma mohla dostat na pole h8. Bohužel tyto jemné nuance Zdeňkova útoku mi unikly, protože jak dále vysvětlím, měl jsem svých vlastních starostí časem víc a víc a Zdeněk popsal jen něco víc než jeden sloupec partiáře a kasíroval bod ve 23. tahu. Dobrý začátek. 1-0

Druhá partie v pořadí se dohrávala na trojce. Saša rozehrál černými proti hře dámským pěšcem asi nějakou z indických her, a dříve než jsem stačil znova kontrolovat šachovnice dovedl své černé kameny k tolik potřebné remíze. Remízy černými se opravdu cení. 1½-½

Následující partie se dohrávala u mě na čtvrté desce. Nechci tedy Jirkovi křivdit, protože naše partie končily zhruba ve stejnou dobu. Tak jako přesně před měsícem s LISA, rozehráli jsme se soupeřem španělku, kterou jsem záhy převedl do jakési staroindické. Počínal jsem si ze začátku asi dost suverénně, měl jsem totiž k dispozici Frantův letmý komentář a v pondělí i Vencův osobní rozbor k té předchozí úspěšné partii. Tentokrát byl ale soupeř pozornější, a naopak já nevydržel napětí kolem soupeřova pěšce na f5 a hloupě mu napomohl s otevřením sloupce. Navíc jsem pro mě klasicky nezvládl pěšcový nástup na dámském křídle a tak se mi partie pomalu hroutila. Myslím si, že jsem dokonce čelil dvoutahovému matu, který však soupeř přehlédl. Ale i tak po ztrátě druhého pěšce jsem zastavil hodiny a soupeři spořádaně pogratuloval. To se mi moc nepovedlo, už Philidor přeci říkal, že pěšci jsou duší hry a já jej takto ignoroval. Snad se s nimi naučím jednou alespoň trochu hrát. 1½-1½

Následně tedy dohrával náš oblíbený žolík Jirka na osmé šachovnici. Začal sice po anglicku (tím ale nechci naznačit že by se od partie nenápadně vytratil), ale protože mu soupeř odpověděl tahem f5 a následně Jirka zahrál d4, zapsal jsem si, že se hraje holandská. Během dalších kontrol šachovnic jsem počítal s tím, že i Jirka „dodá“ svoji solidní půlčičku, ale to jsem se měl pořádně zmýlit. Jirka mi vysvětlil, že soupeř údajně nevydržel v koncovce vyrovnanou pozici, a zvolil asi poněkud násilný plán s obětí pěšce, kterou Jirka ale vyvrátil a přidal na naše konto celý bod. Náhradníci! Ještě že je máme, když já nedovedu v základu vyhrávat ve chvílích nejdůležitějších. 2½-1½

Jako pátý dohrával Michael černými na sedmičce. V zahájení zvolil sicilku s e6 a dlouho jeho pozice vypadala velmi nadějně. Aktivita na dámském křídle, král v bezpečí a dokonce zablokovaný soupeřův dvojpěšec na e sloupci. Zrada přišla ale po soupeřových otevřených „d“ a „f“ sloupcích. Taktika bohužel Michaelovi dnes nevyšla, a brzo přišel na sedmé řadě o dvě lehké figury za věž. Škoda toho krále na h7, tam být neměl. No nic, všechno vyhrát nemůžeme, a navíc mi někdo z našich už dříve pošeptal že nestojíme špatně. Tak snad ostatní pomohou odčinit obě naše zaváhání. 2½-2½

Šestou partii jak v pořadí i podle čísla šachovnice, kterou hrál za nás bílými Vráťa bych nazval partií večera. Snad se ostatní účastníci nepohorší. Vráťa začal jako zkušený matador Rétiho hrou. Postupně vytvořil na obou křídlech fianchetto, a i vzhledem k dalšímu postupu dámským pěšcem, mi pozice připadala nějak katalánsky (prosím znalce zahájení o shovívavost). Brzo začal operovat věžemi i dámou na čtvrté a páté řadě a nikam nespěchal, zatímco soupeř hledal vhodná pole pro své figury na řadách sedmých a osmých. Vráťa prostě utahoval šrouby. Ač neměl nikdy po celou partii materiální výhodu, pozice se nám přihlížejícím moc líbila a tak jsme se těšili na další bod, znamenající vedení. Vráťa si pro kibice připravil dokonce hříčku, když odmítl až příliš snadnou konfiskaci pěšce na h7. Naopak záludně zvyšoval tlak na pěšce f7, aby nakonec na h7 jezdce obětoval a ukázkovým útokem těžkých figur po takto uvolněném sloupci připravil soupeře o celou dámu. Toto však již soupeř nepřipustil a partii raději vzdal. Zase náhradník a zase skvělý výkon. 3½-2½

Pak se ale dvě zbývající partie hrály ještě dlouho. Nejdřív bohužel soupeř korigoval skóre na první desce. Michal hrál černými proti 1.e4 jak jinak než oblíbeného Svěšnikova. A jako obvykle neplýtval časem, ale poctivě jej spotřeboval takřka do poslední sekundy. Chvílemi se zdálo, že koncovka nestejných střelců by mohla vést k remíze, ale soupeřův volný pěšec na „h“ sloupci vázal až mnoho Michalových sil a naopak spanilá jízda soupeřových tří spojených pěšců na dámském křídle, směřovala k neodvratnému konci. Myslím si, že soupeř postavením jezdce matil. Partie však neskončila tímto efektním tahem, ale jak je u nás občas zvykem, nesportovním výkonem. Soupeř nelibě nesl Michalovo odhodlání hrát až do konce a po partii se jal na Michala i přes stále probíhající utkání dost hlasitě lát. V tu chvíli jsem ale i jako kapitán nemínil nečinně přihlížet, a jemně jsem Michalova soupeře upozornil, že z Michalovy strany nedošlo k žádnému porušení pravidel a ani k žádnému zjevnému nesportovnímu chování. A protože na toto nemohlo být žádných objektivních námitek, tak jsme se spořádaně přemístili k poslední partii, která měla rozhodnout o výsledku celého utkání. Zase nervy až do konce. 3½-3½

No a konečně jako poslední dohrával na pětce David. I on začal černými svoji typickou hru dvou jezdců v obraně. Nebo snad kvůli soupeřovu 2.Jf3 hru tří jezdců? Ve střední hře se mi vůbec nelíbil Davidův tah d5, který umožnil postup soupeřových pěšců „e“ a „f“ až na pátou řadu, a po kterém David zahrál Jf6-e4, tah připomínající trochu z nouze ctnost. Nakonec ale právě tento kůň v partii ještě hodně pozlobil. Záhy došlo ke krásnému postavení, ze kterého by asi méně zkušeným hráčům zatrnulo. Bílý dostal v jednu chvíli dva své pěšce na pole b7 a g7. Na to se moc dobře nekoukalo. David ale lišácky nikam nepospíchal, pěšce nechal ještě chvíli stát. Využil špatné barvy soupeřova střelce, pohlídal si osmou řadu a nenechal se ani rozhodit průnikem soupeřovy věže po volném sloupci „a“ na pole a8. I tu tam nechal prostě stát a časem si pro pěšce na b7 došel. Pěšce na g7 pak podšprajcoval králem na g8 a rozmazal svoje piky na dámském křídle. Spolu s „drzým“ koněm, který se dostal až na e3, a soupeřovým střelcem, v jednu chvíli operujícím na poli h1, připravil soupeři nepříjemné zakončení partie s vynucenou výměnou všech figur na první řadě a postavením dámy na „b“ sloupci. A snad jsme již nadobro venku ze sestupových vod. 4½-3½

Podařený večer, kdy B tým zúročil námi dodané posily v přesvědčivé domácí vítězství 6-2 jsme zakončili ve Formace.

			1818	–		1808	4½ : 3½
1.		Hacaperka Michal	1907F	–	Ťoupal Josef	1922	0 : 1
2.		Zůna Zdeněk	1848	–	Valdauf Dan	1941	1 : 0
3.		Fica Alexander	1802	–	Istel Oldřich	1722	½ : ½
4.		Štván Marek	1622F	–	Bartoň Milan	1900	0 : 1
5.		Šafránek David	1684	–	Borovský Miroslav	1790	1 : 0
6.		Novák Vratislav		–	Novotný Miroslav	1776	1 : 0
7.		Chmiel Michal	1386	–	Ilgner Miroslav	1772	0 : 1
8.		Krejnický Jiří	1550	–	Dolejší Zbyněk	1640	1 : 0