DDM Praha 6 A – ŠK DA Praha B

„Vidět Navaru, není druhý do páru.“ Vladimír Křivánek, před zápasem 8. kola pražské divizní soutěže.

S náladou na veršování jsme dokráčeli do hrací místnosti, kde nás již vítaly úsměvy spoluhráčů od šachovnic. Zápas s DA B již byl rozehrán, vládla příjemná atmosféra a jako by se ani nehrálo o důležité body potřebné k udržení. Každý však věděl své…

A začínalo se od stavu ½:½, když ná páté šachovnici po několika zahajovacích tazích výměnné španělské přijala Lenka nabídku remízy. Poprvé v soutěži vládla bílým figurám, no a to soupeř prostě nemohl riskovat. Se silnějším hráčem je remíza jistě dobrá, přece však lze vyčíst trochu zklamání v Lenčiných pocitech, když k partii s kamarádem Ivanem dodává: „Hrůza, letos jsem zatím odehrála všechny partie černými a bílé si takhle vyplýtvám…“ Ale hrálo se dál, na sedmi stolech se rozvíjel dramatický boj…

A rozvíjel se pro nás dobře, po necelé hodině otáčel na skórovníku jedničku Ondra. Nejdříve ve výměnné francouzské získal prostorovou převahu. Potom poslušně na zákaz kapitánky odmítl remízu. No a potom poslušně odebral soupeřovu nastavenou figuru. Snadno vypadající výhra však nesmí nikoho zmást, Ondra černého hezky přehrál a jeho pozice před chybou soupeře byla lepší a dávala velké šance na výhru.

Ale pak se něco zvrtlo a začalo se to kazit. Na třetí šachovnici hrál Jirka bílými proti pircově obraně svůj systém s dlouhou rošádou. To se převede jeden kůň do obrany, černý tam nic nemá a bílý může v klidu útočit na krále. Jenže, jenže, černý tam něco měl… Jirka se dostal pod útok, který neustál. A bylo vyrovnáno. Nicméně, bojovali jsme dál…

Martina, na kterou je radost se dívat, rozehrála černými dámskou indickou. Brzy vyrovnala hru a dosáhla dobré pozice bez slabin. Přes centrální pole pak vyměnila lehké figury a vznikla koncovka dámy s věží a se spoustou pěšců. Díky slabosti bílého krále stála Martina lépe, vyhrát však takovou pozici se zdálo velice obtížné. Nu a tak i tady byla podepsána remíza.

No a v remízu jsme doufali i na šesté šachovnici. Honza hrál černými proti anglické, ale podle mého názoru nějak zbrkle rozpochodoval pěšce, takže mu do pozice nepříjemně foukalo. Navíc zůstal s nevyvinutým dámským křídlem a přehlédl ztrátu pěšce. Veškerým úsilím pak přestopřezevšecko získal zajímavou možnost v koncovce věže a jezdce, kde díky své chloubě, volnému pěšci c3, mohl získat efektním způsobem jeho obětí remízu. Bohužel si Honza vybral jiný efektní tah a partii prohrál.

Stav zápasu byl najednou 3:2 pro Dům Armády, ale večer ještě nekončil. Dohrávaly se tři partie, Franta stál výborně, Vláďa s kvalitou více, jen já jsem v pasivní pozici bojoval o remízu. To ještě věci vypadaly dobře…

Frantova partie na první šachovnici, to byl strategický koncert. Již v zahájení soupeře v sicilské přehrál a z černého bělopolného střelce udělal diváka. Černému pak nezbývalo, než zkusit protihru pěšcovým útokem na krále, ale jenom se tím oslabil. Franta pak jen musel splnit časovou kontrolu, aby pak mohl do otevřené pozice černého převést figury a zasadit tak rozhodující úder. A za stavu 3:3 jsme potřebovali získat ještě aspoň bodík, to už ale věci vypadaly hůře…

Já (Michal) jsem hrál na poslední šachovnici proti sicilské s c3, ale nepodařilo se mi získat žádnou aktivní hru. Bílý dosáhl výrazné prostorové převahy a já byl jenom rád, že se vyměnily všechny těžké figury. Jediné, co se mi podařilo při partii vymyslet, byl pak plán obrany pasivní pozice v koncovce všech lehkých figur. Bílý navíc ještě mohl obětovat figuru za postup pěšců, což by pravděpodobně vedlo k jeho výhře. A tak jsem nabídl remízu, s tím, že Vláďa to třeba nějak zázrakem udrží a případná moje prohra by byla opravdu nešťastná. A to už věci vypadaly velmi špatně…

Vláďa začal partii dobře a proti hře dámským pěšcem mu nečinilo vyrovnání žádných potíží. Vznikla otevřená a nejasná pozice, které má Vláďa rád a z mého pohledu se zdála velice nadějná. Ve chvíli, kdy Vláďa získal kvalitu za pěšce (nevím, jestli ji soupeř náhodou neobětoval schválně, v tom případě pak před bílým klobouk dolů), jsme mohli mít ještě důvod k radosti. Bohužel došlo k zjednodušení a bílý jezdec pevně usazený v centru spolu s volným c pěšcem kvalitu více než vykompenzoval. No a Vláďa místo o výhru najednou začíná hrát o remízu, ztrácí veškerý čas a i s malým počtem figur na šachovnici se dostává do matové sítě. A je to velká škoda, protože zápas končí 3½:4½ pro soupeře.

Nicméně věřím, že tohle bylo již poslední smolné kolo, že se karta obrací a že se štěstí již postaví za naše záda. A my mu půjdem naproti!

Pohled soupeřů je zde.

			2068	–		2148	3½ : 4½
1.		Štross František ml.	2319F	–	Bauma Jiří	2278F	1 : 0
2.		Křivánek Vladimír ml.	2138F	–	Šiktanc Petr	2162F	0 : 1
3.		Šmejc Jiří	2028F	–	Pták Pavel	2154F	0 : 1
4.		Valíčková Martina	2025F	–	Nečada Martin	2142F	½ : ½
5.		Hacaperková Lenka	1998F	–	Krutina Ivan	2119F	½ : ½
6.		Němec Jan	1945	–	Sýkora Petr	2070F	0 : 1
7.		Pokorný Ondřej	1983	–	Sakař Miloš	2090F	1 : 0
8.		Hacaperka Michal	1907F	–	Štach Jan	2077F	½ : ½