Turnaje:
Klub:
Zajímavosti:
|
DDM Praha 6 A - SK Motorlet A
Souboj našeho A týmu proti Motorletu A se tentokrát odehrával v prvním patře domu dětí u kulatých stolků, protože v naší obvyklé hrací místnosti v patře druhém se vyměňovalo linoleum. Těžko soudit, jaké dopady může mít tato změna na výkony hráčů. Někdo by možná řekl, že pramalé nebo dokonce vůbec žádné, ale podle průběhu zápasu je to poněkud diskutabilní. Soupeři nebyli sice elově nijak zvlášť silní, na jejich straně však dominovaly zkušenosti. Na první šachovnici stanula proti Frantovi osobnost českého šachu Jiří Veselý, jeden z autorů knihy ke stému výročí šachu u nás. A partie to byla věru labužnická! Franta hrál bílými proti sicilské podobné drakovi, prosazoval myšlenky hlavní varianty a vyměnil černopolné střelce na h6. Na druhé straně se černý pustil dopředu se svými pěšci b a později a, za jehož postup obětoval koně a pozice byla rázem jako čerstvě nabroušené ostří. Černý si postavil dámu a Franta získal velmi silný útok na soupeřova krále v centru. Bohužel, díky nedostatku času nenašel správné vyhrávající pokračování, ani remízové možnosti, a dvě černé dámy, jakmile se dostaly do hry, nemilosrdně zmatily ustupujícího bílého krále. Johnyho sušácká odysea nedopadla tentokrát pro hlavního hrdinu dobře. Měl černé a soupeř vytasil obávanou to zbraň, Birdovu hru. Johny odvětil d5 a pozice se dále nesla zcela v duchu pozičního "boje". Bílý si dovolil nabídnout během partie několikrát remízu, jeho nabídka však nebyla akceptována. Postupem času vznikla koncovka černopolných střelců, kterou se černý snažil vyhrát vzhledem k faktu, že všichni bílí pěšci stáli na černých polích. Při přechodu do pěšcovky se ale spolehnul na svůj cit (který ho zrovinka zradil), a nikoli na propočet, a vzniklá koncovka s postavenými dámami a pěšci byla už za černého prohraná, což také bílý dokázal. Nu, i mistr sušák si svá tempa někdy utne. Moje partie se tentokrát odvíjela vpoklidu. Měl jsem bílé, soupeř zahrál francouzskou, tak jsem jako obvykle zvolil systém s Jd2. Ve středí hře jsem pak nedovolil černému zahrát uvolňující postup e5 a pár tahů na to se mi naskytla skvělá možnost zisku pěšce při lepší pozici, která nezůstala nevyužita. Soupeř byl nucen vyměnit dámy a jeho postavení bylo natolik špatné, že vpodstatě neměl co hrát. Udělal ještě několik tahů, poté odevzdal dalšího pěšce bez jakékoli kompenzace a pak se vzdal, protože nemohl nijak rozumně zabránit smrtícímu zdvojení věží na h sloupci. Tuto výhru připisuji, spíš než čemukoli jinému, správné volbě zahájení z mé strany. Je až s podivem, jak málo někdy stačí k výhře...tak proč mám jen dva ze šesti bodů?!? (toto je řečnická otázka, opovažte se na ni odpovídat) Mirek hrál černými dračí sicilskou a jeho soupeř zvolil zavřenou s Jc3, Se2 a malou rošádou a hrozil postupem svých pěšců na černého krále. Nevím, jak k tomu došlo, ale když mé pohledy opět zavítaly na čtvrtou šachovnici, měl černý, vyvíjející aktivitu na dámském křídle, o figuru méně. Jako náhrada měl sloužit postouplý pěšec na a2, který za sebou bohužel neměl nikoho, kdo by ho v proměně mohl dostatečně podpořit. A pak to začlo. Bílý obětoval figuru na h7, zahrozil matem a zároveň napadal dámu, načež Mirek vzal věží se šachem posledního pěcha před bílým králem. Bílý si mohl onu šachující věž dobrat dámou, ale pak by musel hrát pravděpodobně remízovou koncovku s dámou proti slušné materiální kompenzaci černého. Namísto toho ustoupil králem a Mirek správně obětoval věž na h2, vysvobodil svou dámu z napadení a počal s ní šachovat. Bílý, ve snaze vyhnout se remíze opakováním tahů, lezl se svým králem nahoru po h-sloupci, až si vlezl na h5, kde mohl dostat jedním tahem mat koněm. Nebyl ale sám poněkud mimo, a tak černý po chvíli rozmyslu pokračoval v šachování a vyšachoval remízu. Zkrátka partie pouze pro pozorovatele s pevnými nervy. Lenka hrála bílými španělskou. Partie se vyvíjela klidně, bílá měla možná drobnou výhodu díky větší atraktivitě své figury, ale pozice se mi zdála zcela v rovnováze. Když tu náhle, jako blesk z čistého nebe, ozvalo se v místnosti mocné "NAVRHUJI REMII!!!". Přiznejme si otevřeně...taková nabídka remízy se neodmítá Ach ano, v tu chvíli to na šachovnicích vypadalo ještě docela slibně. Nejnejasnější pozici měl po celou dobu partie jednoznačně Michal na šesté šachovnici. Už to jednu chvíli vypadalo, že by se bílý mohl k něčemu odhodlat, ale nakonec z toho nic nebylo, a tak jsme si mohli připsat na konto naší první, byť kontumační výhru. Honza se s bílými tentokrát moc nepředvedl. V zahájení jsem neviděl, že by měl v sicilské nějaký problém. Když jsem přišel k jeho stolku později, problémů bylo rázem hafo, zejména kolem bílého krále, a za pár chvil přišla i očekávaná kapitulace. Jirka na osmé šachovnici sehrál jednu ze svých typických partií. V zahájení (střední gambit) neměl jako černý žádné potíže. I ve střední hře stál bezproblémově. Jeho soupeř si nechal oslabit pěšcovou strukturu při výměně dam, čímž se Jirka dostal do výhodnější koncovky. Tam ale cestu k výhře nenašel a remizoval ve věžovce. Opět nejtěsnější prohra. Dodám jen, že přeju všem našim borcům a borkyním co nejsvěžejší mysl do dalších kol Vláďa, 17.2.2006
|