DDM Praha 6 A - Lokomotiva Praha B

Ve středu se naše áčko utkalo na domací půdě proti šachovému klubu ŠK Parní Lokomotiva B, což měl být pro nás podle papírových předpokladů jeden z lehčích soupeřů. Nastoupili jsme sice bez churavého velmistra Vládi, kterého však nahradil na osmé šachovnici dobře hrající Pavel Kincl. A po nám už velice známém, stále však na vtipnosti neztrácejícím Jirkova dovětku "... kdo by to chtěl platit, tak to za trest nedostane." se začalo hrát.

Jako první jsem dohrál já na páté šachovnici. Sicilku jsem zkusil hrát tentokrát otevřeně a myslím, že nebudu lhát, když řeknu, že jsem ze zahájení nic nezískal. Z čista jasna mi však po chvíli černý nabídl v nejasné pozici remízu, kterou jsem vzhledem ke stavu zápasu 0:0 s horším časem přijal.

O moc lépe než mně se v sicilské vedlo na první šachovnici Frantovi. Partii jsem však celou neviděl. Vím jen, že Franta získal obrovskou prostorovou převahu, kterou, dle mého odhadu, proměnil v bod cestou kombinační.

Kombinační cestu k výhře si vybral i na sedmé šachovnici Jirka Šmejc. Hrálo se s opačnými rošádami. Jirka soupeře přehrál, odebral mu figuru a navíc po otevřeném sloupci g vytvořil silný tlak na osamoceného černého krále. No a tak bez nějakých servítek brutálně obětoval věž a černému nezbylo než se vzdát.

Naopak trochu černého zrnka zapadlo do DDM-kovského soukolí na čtvrté šachovnici. Lence se nepodařilo ve své variantě španělské dosáhnout převahy a spíše se bránila. S nedostatkem času pak nedokázala pokrýt všechny hrozby, tím však bohužel přišla o letošní klubovou neporazitelnost.

Vše ale opět napravil na šesté šachovnici Honza. Černými pozici brzy vyrovnal a dle mého názoru vše směřovalo k ploché remíze. Ne však dle názoru Honzy, který si dokázal ve věžové koncovce vytvořit volného pěšce a odvážně na hranici rizika dosáhl vyhraného postavení. V závěru však nepřesností umožnil bílému záchranu, zdecimovaný soupeř však chybu vrátil a Honza s bodem v kapse mohl v klidu odklusat na poslední autobus.

Velice zajímavou partii bílými v anglické sehrál i Mirek na třetí šachovnici. Získal figurovou převahu na dámském křídle a silné pěcové centrum. Černý se však dobře bránil a dokonce získal výhodu, když se Mirek rozhodl k asi podle analýzy předčasnému postupu centrálního pěšce. S horším časem se mu ale povedlo chytit černého do drobné léčky a obětí dámy za dvě věže dokázal partii zremizovat.

To Pavel Kicl na osmé šachovnici vyhrál na první pohled celkem s lehkostí jarního vánku. S dvojicí střelců a pěšcem více odebral bílému ještě kvalitu, vyhranou pozici však musel hrát ještě poměrně dlouho. A tak se dočkal výhry jako poslední.

Johnyho partie na druhé šachovnici podle jeho vlastních slov nestojí ani za komentář. Johny prohrál úplně zahájení, partii však dokázal ještě zremizovat v jezdcové koncovce. Příliš radosti mu však tahle partiie nepřinesla.

Celkově jsme vyhráli 5½ : 2½ a téměř v závěru soutěže jsem se dočkali první výhry na domácí půdě. Hurááá!

		DDM Praha 6 A		-	Lokomotiva Praha B		5½ : 2½
1.		Štross František ml.	2 236	–	Kamlach Miroslav	2 123	1 : 0
2.		Balhar Jan	2 273	–	Pavlíček Petr	2 117	½ : ½
3.		Marek Miroslav	2 091	–	Nipča Miroslav	1 950	½ : ½
4.		Hacaperková Lenka	1 934	–	Jelagin Konstantin	1 936	0 : 1
5.		Hacaperka Michal	1 909	–	Líška Milan	1 918	½ : ½
6.		Němec Jan	1 888	–	Plháček Václav	1 876	1 : 0
7.		Šmejc Jiří	1 892	–	Kordač Jan	1 847	1 : 0
8.		Kincl Pavel	2 042	–	Hlaváček Pavel		1 : 0