Turnaje:
Klub:
Zajímavosti:
|
DDM Praha 6 A - ŠK DA Praha D
Stále jsem očekával, že se objeví od někoho z přímých aktérů článek o našem zápase s Domem Armády, ale neobjevil. Ano, byl jsem příliš naivní. Většina hráčů už má pravděpodobně na konci sezóny šachů plné zuby, natož aby o nich ještě psali nějaké články, že? Ani já na psaní článku nemám kdovíjakou chuť, ale když Vladimír je tak dychtivý po událostech zápasu, na kterém, vzhledem k účasti na jakémsi plesu, nemohl být přítomen, tak mu udělám radost a článek (pro něj) přeci jen napíšu. Minule jsem sepsal dlouhý román, tentokrát budu o něco stručnější. Zápas nezačal zcela podle našich představ, protože velice rychle prohrál Mirek na 2. šachovnici. Hrála se sicilská s 2.c3 a partie to byla velice zajímavá zasluhující podrobnější analýzu. Bílý obětoval materiál za silný útok na černého krále v centru, který Mirek neodrazil a brzy kapituloval. Jako druhá skončila partie Lenky. Ta byla trošku handicapovaná, protože těsně před partií na ní spadl věšák zrovna ve chvíli, když nesla horký čaj a v důsledku toho si opařila prst. No, naštěstí na partii to až takový vliv nemělo. Ve výměnné španělské se hrála pozice s opačnými rošádami. Lenky aktivní plán s postupem pěšců na dámském křídle soupeř zamezil, což jí otrávilo natolik, že nabídla remízu. Ta byla po menším váhání přijata. Potom jsem skončil já. V mé úspěšné zbrani – sicilské s 2.Jc3 a 3.Sb5 jsem zvolil typický plán Se3, Dd2, Sh6 a h2 – h4 s útokem na královském křídle. Po několika soupeřových nepřesnostech byl již můj útok na krále neodrazitelný, a tak jsem si připsal další ze svých letošních rychlých výher. Velké štěstí jsme měli na 5. šachovnici, kde bojoval Honza proti panu Dolínkovi. Na rychlého draka reagoval Honza Maróczyho výstavbu, kterou se kdysi naučil v Klatovech při přípravě na jednoho ze svých soupeřů. Tentokrát však nebyl tak úspěšný jako kdysi. Partie přešla celkem rychle do koncovky, kterou však Honza nesehrál zrovna ideálně a brzy stál bez pěšce zcela na prohru. Potom však pan Dolínek přehlédl Honzův taktický špek a partie přešla do věžovky, která i přes manko pěšce přeci jen tak hrozně nevypadala a Honza dokázal udržet remízu. Podobný scénář měla i partie na 6. desce. Jirka hrál proti panu Naďovi černými draka a obětoval pěšce za iniciativu na dámském křídle. Toho posléze dobral zpět a partie přešla do věžovky o něco výhodnější bílému. Jirka pak nevyužil defenzivních možností své pozice a soupeř si mohl dvoutahově postavit dámu, za kterou by Jirka musel dát svojí věž. Pan Naď však chtěl nejprve zamezit jakékoliv protihře spočívající v Jirkově postupu pěšců na královském křídle a dámu si nepostavil. To nebyl dobrý nápad. To opravdu nebyl dobrý nápad. Jirka pak jednoduše postupu pěšce do dámy zamezil a partie skončila remízou. Úspěch nám přinesla 8. šachovnice, kde za nás hrál černými Michal Bárta. Hrála se skotská a pozice černého vypadala příjemněji vzhledem k soupeřově uvízlému králi v centru. Partie se rozhodovala v časové tísni obou soupeřů. Náš hráč získal silnou iniciativu v koncovce díky aktivní věži na druhé řadě, která po přehlédnutí soupeře vyústila k zisku figury a tím pádem k celému bodu. Moravský duel se odehrával na 7. šachovnici. Pavlův soupeř, pan Štach, je, pokud je mi známo, rodákem ze Vsetína. Na královskou indickou reagoval Pavel Samischovou variantou a se snahou o útok na královském křídle. Pan Štach, který je velice zkušeným královskoindickým hráčem, se však do defenzivy zatlačit nenechal, získal protihru na dámském křídle a po přechodu do koncovky byla výhoda na jeho straně. Pavel svojí o něco horší pozici dlouho pečlivě bránil, ale když se zdálo, že výhoda černého nabírá větších rozměrů, souhlasil pan Štach překvapivě s remízou opakováním tahů. Vedli jsme tedy 4:3 a zraky všech se upíraly na zbývající partii, kde bojoval Michal. Spíš než se soupeřem však bojoval Michal se svým tradičním proděravělým Svešnikovem a posléze s časovou tísní. Moje poznámka směrem k Michalovi, že nám stačí remíza, patřila spíše do kategorie vtipů, protože Michalova pozice se rozpadala a navíc mu zbývalo posledních několik vteřin. S celkovou remízou můžeme být nadmíru spokojeni, štěstí stálo tentokrát na naší straně. Naopak naši soupeři se budou muset strachovat o svojí existenci v 1. třídě až do posledního okamžiku, protože v posledním kole je čeká přímý souboj o záchranu s Bohnicemi. Franta, 26.3.2006
|