Lokomotiva Praha E - DDM Praha 6 C

Musím se omluvit hned na začátku; Tradičního líčení předzápasové atmosféry a hodnocení našich vyhlídek bezprostředně před zahájením se tentokrát nedočkáte. Ex-děkan naší fakulty Doc. JUDr. Vladimír Kindl, vždy přesný v tom, že přijde o čtvrt hodiny pozdě a skončí přesně na čas, tentokráte zle přetáhnul, když se rozohnil u užívaných mučících technik a legislativních kličkách za Marie Terezie. Následně mi ujela tramvaj, takže jsem si dal ostrý poklus přes město. Při tom se mi podařilo rozehnat pár turistických houfů…. No, vypadalo to asi jako když se babička řítí stádem dobytka. Na radlicích mě ještě napadl krokodýl, i přesto se mi podařilo dorazit v docela slušném pětiminutovém zpoždění. Ještě mě vlastně zdržely dveře, které se později sice ukázaly býti odemčenými, ale které jsem v daný inkriminovaný moment nebyl s to překonat. Docela trapně jsem tak volal na místní „šachovou ústřednu“, kde mi tajemství o odemčených dveřích bylo vyzrazeno. Naštěstí mám velmi schopného pobočníka Davida, který vše co se týče kapitánování spolehlivě obstaral, takže jsem mohl bez dalšího rovnou zasednout za svůj stolek …díky.

Sešli jsme se v šesti, což nám zaručovalo slušné vyhlídky na vítězství. Jak to tak bývá, kdo přijde poslední často odchází první (kromě nepředvídatelného Vládi). Já jsem si navíc vzal pro štěstí dvě různé ponožky (ve skutečnosti jsem si je vzal omylem kvůli ranní rozespalosti). Hrál jsem bílými proti sicilce. Úspěšně se mi podařilo postupem a-pika fixovat slabinu b6, soupeř si mezitím na opačné straně vymyslel zvláštní manévr Jh5 s dalším f5. Pak jsem se dostal před vážné dilema. Buď získat figuru za pěšce s tím, že přijdu o rošádu a další dva pěšci budou neudržitelní, anebo budu pokračovat v prosazování svých záměrů a nechám figuru figurou. Zvolil jsem naštěstí onu ostřejší první možnost. Moje armáda záhy ovládla šachovnici…vynuceným pětitahovým manévrem jsem získal ještě střelce. Černý kontroval obětí kvality za vniknutí své dámy do nebezpečné blízkosti mého krále. Věčný šach se ale nekonal…přišel jsem včas se smrtícím matovým útokem s krásnou souhrou skoro všech figur, moje první partie kdy jsem spočítal více než osmitahové matové vedení…1:2. Jirka Hrdina vyšel černými ze zahájení po dámském gambitu s izolovaným pikem na d5, ovšem brilantním manévrováním figur, hlavně obou jezdců, se dostal do lepší pozice. Potom ale bílý své postavení trochu zlepšil a v závěru si vymyslel chytrý manévr, který vedl k zisku figury 1:3. David má famózní styl: Při hře vypadá tak klidně jako by relaxoval někde ve vířivce, tentokrát si sundal boty a seděl v tureckém sedu. Černými hrál proti jakési formě dámského gambitu…vzorně zablokoval soupeřova izolovaného pěšce a získal malou, ale trvalou převahu. Tu v samotném závěru uplatnil, když hrozbou postupu volného c-pěšce a zároveň útoku na krále uhnal chudáka bílého koníka. Opravdu krásné využití převahy střelce nad jezdcem 2:3. Tonda hrál černými podle očekávání opět svoji sicilku. Ovšem partie už ze začátku prudce vybočila z normálních sicilských kolejí. Figurový boj o centrum oba soupeři vyhrotili do posledních rezerv a já jsem opravdu nebyl schopen určit, kdo stojí lépe. Po všeobecném zjednodušování se mi zdálo, že Tonda stojí ještě dobře…materiál byl rovný. Náhlá kapitulace našeho hráče mě šokovala… závěrečnou pozici jsem bohužel neviděl 2:4. Jirku Pokorného vyhlašuju hrdinou dne. Ve čtyřvěžové koncovce kde stál se třemi pěšci míň se mě smrtelně vážně zeptal, jestli může vzít remízu věčným šachem, nebo jestli má hrát na výhru. Ale od začátku…Jirka získal bílými ve skotské už ze zahájení výhodu, když soupeř předčasně vyměnil na d4. Následně ale trošku ukvapeným tahem před dokončením vývinu ztratil část výhody. Ke cti mu slouží, že pokračoval gambitově, i když bylo jasné, že se nebude moct vyhnout určitému zjednodušení. Klíčovou pozici bych popsal asi takto. Jirka má aktivní obě věže a koně, naproti tomu ale pět izolovaných nebo zdvojených pěšců proti šesti zdravým. A i s tímto minimálním materiálem obětoval dva pěšce a málem utkal matovou síť !!!! Myslím že za remízu věčným šachem mohl být rád hlavně černý 2½:4½. Mirek zahájil svou partii brutální pěšcovou ofenzívou f4,e4,d4,c4. S černým to nevypadalo dobře, klíčová opěrná pole obsadil bílý, ale i přesto nebylo vidět nějaký slabý bod nebo vhodnou možnost otevření hry. Nakonec se hra přece jenom otevřela, ovšem Mirek v časovce chyboval a hra přešla do koncovky věž+střelec s pěšcem míň na naší straně. Bílý ovšem toto manko aktivní hrou rychle smazal a partii potom rozhodl ve svůj prospěch nádhernou obětí pěšce. Konečný stav tedy 3½:4½.

Ještě na závěr se musím pozastavit nad dvěma fakty. Fakt o krokodýlu je samozřejmě smyšlený. Do článku se dostal díky Vláďovi, který prohlásil, že by mi spíš věřil, že mě napad krokodýl na tramvajový zastávce, než že jsem vymazal červenýho trpaslíka z počítače. Mně se to tak líbilo, že to prostě nemohlo chybět. A za druhé musím vyzdvihnout velmi příjemné prostředí domácích i přátelské a velmi sportovní chování jejich členů. Když ostatní odešli a já podepisoval zápis, tak jsem si s nimi ještě chvíli pobavil, zinkasoval krajíce chleba s výbornou paštikou a dostal pozvání na místní blicací orgie. Tak by sport na neprofesionální úrovni měl vypadat.

		DDM Praha 6 C		-	Lokomotiva Praha E		3½ : 4½
1.		Hrdina Jiří	1 927	–	Kojetský Pavel	2 117	0 : 1
2.		Pokorný Jiří	1 877	–	Kučera Vladimír	1 777	½ : ½
3.		Šafránek David	1 700	–	Katsianikos Konstant	1 746	1 : 0
4.		Zůna Zdeněk	1 726	–	Benda Jiří	1 714	1 : 0
5.		Koubek Antonín	1 692	–	Bureš Miloš	1 676	0 : 1
6.		Kaláb Jaromír	1 627	–	Fryš Jiří	1 605	1 : 0
7.		Kokštein Vlastimil	1 567	–	Janoušek Pavel	1 616	0* : 1*