TJ Bohemians E – DDM Praha 6 B

Klokani nás nevyskákali aneb den černých kamenů.

Včera jsme překvapili. Čekal nás nelehký soupeř, který doposud vedl tabulku naší skupiny a k tomu se navíc přidala shoda termínu zápasu našeho A družstva. Moji optimistickou sestavu mi dále ještě modifikoval svojí přípravou na důležitou zkoušku Tonda, a protože i Jirka nemohl a v áčku zastonal i Karel, pokyny našim hráčům zněli „jsme o dost slabší, tak hrajeme v klidu, na sebe“. Po všech peripetiích mi tedy vykrystalizovala tato sestava: Vašek, Zdeněk, Marek, Mirek, David, Ivan, Vráťa a Franta.

I soupeř nenastoupil v plné síle, ale protože je jeho soupiska poměrně vyrovnaná, tak na některých šachovnicích byl i tak ratingový rozdíl propastný. Milé překvapení byla ale účast nehrajícího rozhodčího a tří žen v táboře soupeře, což nebývá zvykem (tím nechci ale soupeřům přikládat žádné nekalé úmysly, ale právě naopak).

Jako první dohrál Ivan, bílými na šesté šachovnici. Soupeři předložil poměrně brzo otráveného b pěšce a poté se zabýval pouze odchytem dámy (té na šachovnici pochopitelně). Lov proběhl zdárně a po pár dalších taktických výměnách soupeř rezignoval. Z našeho pohledu tedy 1-0

Poté ale kapituloval Franta, bílými na osmičce. Tou dobou jsem byl zamyšlen nad svojí partií, tak jsem pouze postřehl komentář diváků, že snad dostal mat. Vím z předchozího průběhu, že stál již delší dobu nedobře. Jak jsem ale předeslal, šlo nám o to si zahrát, ambice stále ještě nebyly valné. 1-1

Snad příliš nezmotám pořadí dalších partií, ale myslím si, že další ránu nám zasadila soupeřka na sedmé šachovnici. Vráťa hrál bílými zpočátku velmi dobře, ale něco se jako vedle u Franty muselo pokazit zatímco jsem bloumal nad svojí pozicí a už jsme prohrávali. 1-2

Kalich hořkosti jsme dopíjeli na čtvrté desce. Po mé pravici Mirek bojoval bílými v pro mě nehezké anti-sicilce s a3 a b4. Pamatuji si, že toto byla jedna z mých prvních partií kdysi v přeboru DDM a Mirka jsem málem vytrestal i já. Nakonec mě díky mým malým zkušenostem Mirek zvěčnil. Tady však soupeřka hrála daleko aktivněji, Mirkovi brzo na dámském křídle začalo mezi piky „foukat“ a to odnesl vývin figur za nimi stojícími. Mirek se pokusil o poněkud průhlednou léčku s dámou na g3 a střelcem na h6. Pak jsem již dále partii zase neměl čas sledovat a zpět vrátilo moji pozornost až podpisování partiářů. Soupeřka totiž rychle vyvrátila a také vrátila Mirkovi výpad proti bodu g2. V jejím podání ale střelcem odněkud z dámského křídla a věží z g6 (ta se nehezky opírala i do dámy na g3) a Mirek raději před vážnými materiálními ztrátami vzdal. A to už bylo s námi moc nahnuté. 1-3

Jiskřičku naděje vykřesal David černými na pětce. Přiznám se, že jsem opět neměl čas sledovat vývoj na druhé polovině šachovnic. Zpočátku se mi zdála hra nejasná a musím se kacířsky přiznat, že bych si ani zde na nás moc zpočátku nevsadil a tak ani nevím jak David později svoji pozici zkonsolidoval, ale podařilo se a David opět potvrdil svoji stoupající výkonnost. Jestli ho někdy v našich soukromých ratingových dostizích předběhnu, tak to bude ještě dlouho trvat. 2-3

Tak zbylo dohrát partie na prvních třech deskách. A vezmeme to jak to také končilo, postupně od třetí šachovnice k první. Do hry jsem nás vrátil já! Na třetím prkně jsem se poměrně lehce a dlouho bránil pomocí „zrcadlových“ tahů soupeřčinu poklidné hře dámským pěšcem (výstavba e3-d4-c3). Legrace mě přešla až poté co soupeřka po výměnách dam a jezdců zahrozila svého druhého jezdce uhnízdit v mém táboře na poli d6. Musel jsem s pravdou ven a zvolil jsem dobrovolně odevzdání dvojice střelců, což tak často přechází v horší koncovku koníka proti střelci, zvlášť s kvanty pěšců na obou křídlech. Soupeřka ale hrála stále neagresivně, a mě se podařilo jezdcem slušně zablokovat její dámské křídlo. Po dalších výměnách, kdy soupeřka přehlídla krutou střelcovou vidličku na krále a věž (Lenko díky za analýzu) se soupeřka podle vlastních slov „zbláznila“ nechala si sebrat věž králem, který pro ni na a5 pochodoval až z g8 (Franto, ten král je v koncovkách opravdu silná figura) a zvolila riskantní postup dvěma pěšci na dvou křídlech. Díky šachu věží při dobírání prvního postouplého pika na g7, který jsem do poslední chvíle sám neviděl (ano, i k takové chybě se musím přiznat) jsem odlovil i druhého na a7 a již zlomené soupeřce jsem nakonec ještě docela krutě přišpendlil střelce (jedinou její zbývající figuru) svojí věží. Sice nehezká, ale moje výhra nad doposud papírově nejsilnějším soupeřem. 3-3

Euforie z vítězství mne ale brzo přešla při pohledu na obě zbývající partie. Zvláště ta Zdeňkova po mé levici na druhém prkně, která měla skončit dříve vypadala smutně. Zdeňkovým aktivním šachům, pro mě nepřehledným díky vícerým nástrahám a oboustranným hrozbám a vyhlídkám stále ještě nerozumím. I tentokrát se mi zdálo, že soupeře v italce drtí a že tam prostě něco bude. Nebylo. Soupeř nejdříve obětoval pěšce na f7 za aktivitu. Poté ještě střelce za dva pěšce a rozbití králova pelíšku a navíc hrozil po f sloupci a taky tam vzápětí realizoval odtažný dvojšach. Zdeňkovi není hra na obranu asi vlastní, nevím proč se po obětech nepustil do úklidu materiálu ze šachovnice precizněji, a nechal si raději za vyhlídky na svůj protiútok proniknout klidně soupeřovu dámu na druhou řadu. Následovala série výměn, kdy soupeř eliminoval Zdeňkovy hrozby a ze které navíc vyšel s výhodou kvality do koncovky (věž proti střelci). Za zmínku snad ještě stojí jen soupeřův pokus o „dvojtah“. Toto Zdeněk samozřejmě nestrpěl a lehkým plácnutím po soupeřově natažené ruce spolu se slovy „Teď jsem na tahu já!“ jej na přečin proti pravidlům upozornil. Hřebíčkem do Zdeňkovy rakve byla výměna věže za pika a střelce, ale byla jistě dobře vypočtená, protože ve sprintu pěšců na opačných křídlech stavěl soupeř dámu se šachem a samozřejmě pak přesným šachováním a přistupováním králem již Zdeňka k tahu g8D nikdy nepustil. 3-4

No a tady se nám rentovala posila z Klatov. Vaška opět čekala výsostná první šachovnice a zase rozjel svými černými sicilku. Soupeřovu brzkou nabídku po vzorné poradě s kapitánem odmítnul (přeci nepřijel až z Klatov plichtit v zahájení). A poté co viděl, že prohráváme a jeho celý bod by se opravdu hodil začal vážně „dřít“. Remis mohl mít totiž v partii už dávno. Již dříve obětoval střelce za dva pěšce a rozbití královského „doupěte“. Podle jeho hlavy typicky hluboce zabořené do dlaní jsem viděl, že se s plichtou pomocí věčňáku nebo opakováním tahů nespokojí, i když tou dobou se ještě hrálo partií dost a my na to nebyli moc dobře jak vidno výše. Vašek se raději pustil na trnitou stezku koncovky věže proti dvěma střelcům s „mucho“ piků na obou stranách. Soupeř si hlídal pole proměny Vaškova nejnebezpečnějšího pěšce, ale neuhlídal. Vašek postupem pěšců a s pomocí věže zaháněl soupeřova krále tak dlouho až pomocí postupujících pěšců diagonálu střelci překryl! Ha, a co teď. Soupeř začal kroutit nevěřícně hlavou a pomalu začínající časovka jej viditelně přestala zajímat. Sice hned poté postavil dámu, ale to už Vašek za ni klidně mohl a taky dal svoji poslední figuru - věž a naopak si už nerušen dříve dotěrnými střelci postavil dámu sám. V nastávající časovce si ještě bleskově „vyšáchnul“ jednoho ze střelců a mimochodem hrozil postavit další dámu či dvě, z pěšců co předtím tak pěkně otupili střelci hroty jeho šípů. Tak soupeř již jen vzdal. 4-4

			1913	–		1911	4 : 4
1.		Nový Václav	2069F	–	Drahorád Daniel	1968	1 : 0
2.		Zůna Zdeněk	1897	–	Nosek Filip	1968	0 : 1
3.		Štván Marek	1691F	–	Modrová Hana	1938	1 : 0
4.		Kaláb Jaromír	1707	–	Havrdová Lenka	1868	0 : 1
5.		Šafránek David	1762	–	Sochor Martin	1857	1 : 0
6.		Čipka Ivan		–	Krumphanzl Vlastimil	1837	1 : 0
7.		Novák Vratislav	1560	–	Neumanová Monika	1690	0 : 1
8.		Štross František st.	1558	–	Kováč Petr	1699	0 : 1