DDM Praha 6 B – ŠK PORG B

Jak Michal postupně zjišťuje, že zápasy družstev často rozhoduje čas.

K našemu prvnímu domácímu zápasu jsme nastupovali s obavami. Všechny tři dosavadní letošní zápasy týmů A i B skončili nepříjemným výsledkem 3½-4½ a soupeřovo průměrné ELO naznačovalo, že ani tentokrát nebudeme favoritem. Navíc Jirka podlehl letošní začínající epidemii chřipky, a tak jsem musel vedle základu vzít zavděk i službami náhradníka Davida. Je dobré vědět, že vedle Davida mám k dispozici i další ochotné a silné náhradníky.

Sympatický soupeř si však pro nás připravil příjemnou variantu se soupiskou plnou náhradníků. Tím jsme se rázem stali favority celého zápasu s převahou osobních koeficientů na všech šachovnicích. Nabídka čaje a kávy se nekonala, za což se soupeřům dodatečně omlouvám. Došlo k tomu po zkušenostech ze zápasu áčka předchozí den a z důvodu neúčasti Kauče, který jinak jak hostitelství tak rozhodcovskou diplomacii zvládá bravurně.

Jako první jsem bohužel kapituloval já. Na šesté šachovnici černými v zrcadlově vystavené anglické (se čtyřmi fianchetto vyvinutými střelci) jsem po výměně lehkých figur naivně přehlédl vniknutí soupeřovy dámy na mojí sedmou řadu. A tak se zbytek partie nesl ve stylu věžové koncovky s pěšcem méně, kterou opravdu neumím. 0-1

Mnou vytvořené bodové manko vzápětí korigoval na osmé desce černými David. Hrála se Nimcovičova sicilka a David, pamatujíce si snad ještě Vaškovu noční klatovskou přípravu nedal nezkušenému soupeři bez ratingu šanci a postupným zlepšováním pozice i materiálu vládl průběhu celé partie. 1-1

Obrat v zápase potvrdil Tonda. Na třetím prkně hrál proti francouzské obraně. A hrál ostře útočně. Tonda obětoval a soupeř oběť vrátil, ale nestačil včas udělat rošádu. A když Tondova dáma začala operovat na rozvráceném královském křídle černého na polích h8 a h6, tak soupeřova rezignace na sebe nedala dlouho čekat. Krásná partie. 2-1

Další slabou chvilku si v našem mančaftu po mě tentokrát vybral Zdeněk. Po mé levici na páté šachovnici se bílými ve skandinávské rozjel a rozhodl na soupeře tlačit bez dokončení vývinu. Zdeněk má prostě rád na šachovnici napětí, ale tentokrát ho bylo už moc. Důkazem bylo nešťastné pokrytí napadeného jezdce nechráněnou dámou a protože soupeřovy tahy byly neúprosně logické a Zdeněk nechtěl odevzdat celou dámu, musel strpět požrání koníka obyčejným pěšáčkem a po chvilce vzdal. 2-2

Zpět do vedení nás dostal Mirek. Na sedmičce a pro změnu také bílými a také ve skandinávce se rozhodl pika na d5 držet tahem c4. Po svých zkušenostech s tímto zahájením nemám osobně k takovému pokračování sympatie, ale soupeř nevyužil času a Mirkovi nepříznivé pěšcové struktury ke spuštění útoku a tak Mirek jen potvrdil svoji převahu ve zkušenostech a zanedlouho vystavil soupeře neřešitelným dilematům s notně postouplými pěšci s podporou ostatních figur na dámském křídle. Škoda jen, že Mirek přehlídnul zisk celé figury. 3-2

O tom, že tento zápas již nebude ze série „3½“ rozhodl s definitivní platností Vašek. Na druhé desce rozehrál černými jak jinak než draka. Soupeřka však zvolila pokračování malou rošádou a tak se nekonal útočný šach na který jsem se tolik těšil. Ale Vašek uplatnil své bohaté zkušenosti a s pomocí poučky (když černý přečká v sicilské zahájení a střední hru, tak má do koncovky zpravidla výhodu díky centrálním pěšcům) se pečlivě věnoval úklidu materiálu ze šachovnice. Poté co zmizeli i nepříjemní střelci a zbyly již jen čtyři věže, „podšprajcoval“ věžemi oba centrální voly ke zběsilému úprku do dámy za asistence jeho veličenstva. 4-2

A tady jsme se zasekli. Věděli jsme už, že neprohrajeme, ale ten potřebný vítězný půlbod nám jak Vláďa tak i Michal ještě docela dlouho odpírali. A nebylo by to ani loňské céčko (a letošní béčko) aby nedošlo i k nějakým těm „událostem“.

Upřímně řečeno, Vláďovo vítězství na prvním prkně se dalo očekávat a také tomu průběh partie nasvědčoval. Vláďa zvolil proti soupeřově francouzské pokračování přetažením. I když se v šachách nevyznám tak jako Franta, viděl jsem i na Vláďově mimice, že konečně dostal svoji pozici. Vláďa nic neuspěchal a pěkně si ji vyseděl. Soupeř vyvinul jezdce na h6, což Vláďa ztrestal jeho braním výměnou za svého černopolného střelce. Poté Vláďa získal pěšce, a nakonec i kvalitu. Soupeř se asi navíc plně nesoustředil a vyzkoušel naše gentlemanství použitím mobilu během partie. Vláďa to komentoval pouze slovy, že to soupeř dostane všechno jak chce – tedy až do konce (a s úsměvem vypovídajícím o jeho psychické pohodě se dlouho dopředu před koncem partie těšil z miniskóre 2-0 na první šachovnici). Soupeř ke konci zahrál hezký tah Vxg5, nicméně Vláďa na léčku neskočil a věž dobral až po mezitahu (oběti své věže za odlákání krále) a i přes ztrátu g pěšce už soupeřova krále z matové sítě nepustil. A vítězství bylo doma. 5-2

Poslední partie byla infarktová. Nebo k pláči? Záleží na tom z jaké strany se to bere. Michal získal černými v Rétiho hře na čtyřce pěšce a partie spěla velmi, ale opravdu velmi pomalu do koncovky. A jak asi Michala znáte, tam je každá časová kontrola docela drama. První ještě tedy celkem v klidu prošla s nějakými 15ti sekundami a já si oddechl, že má Michal opět 40 minut, ale moc dlouho to netrvalo a Michalovy hodiny opět počítaly sekundy, tedy byly pod dvaceti minutami. Remis se zatím nenabízel a ani nepřijímal jak ukázal pozdější průběh partie. V samotném závěru partie Michal pěšce trestuhodně prohospodařil, a navíc jeho soupeř stavěl dámu o tempo dřív než Michal. Pak se ale soupeř pustil na dobrodružnou stezku a začal Michala neuváženě svojí dámou šachovat. Michal se s králem začal pomalu ale jistě blížit během uhýbání z šachů k táboru soupeřových pěšců na dámském křídle. Dokonce si dovolil s 13ti sekundami na hodinách odmítnout nabídku remis. V tu dobu měl soupeř stále pohodlného časového fóra. Michalovo odmítnutí remízy, s pro většinu hráčů kritickým časem, muselo soupeře rozhodit a šachoval dál, ale zároveň se snažil stále přemýšlet. Tím ztratil potřebný čas a naopak Michal začal králem i dámou pobírat jeho pěšce. Poslední nabídka remízy přišla od Michala a to už opravu moc hořelo. Michal měl asi 3s času proti soupeřovým 13s. A zde soupeř učinil osudovou chybu. Rozhodl se Michala shodit. Tahalo se párkrát dámou a převážně králem sem a tam. K opakování pozice asi ani nedošlo. Najednou bylo na hodinách 0:01 proti 0:01, Michal táhne, mačká hodiny a je tam stále 0:01, soupeř táhne a mačká hodiny a tam bliká už -0:00 … a konec. Myslím, že se spolu s hodinami zastavilo na chvilku i pár srdíček v hracím sále. 6-2

Snad jsme si štěstí nevybrali v ten nesprávný čas. Hned za týden se to ostatně ukáže.

			1913	–		1952	6 : 2
1.		Křivánek Vladimír ml.	2153F	–	Špaček Michal	1986	1 : 0
2.		Nový Václav	2069F	–	Přibylová Růžena	1936	1 : 0
3.		Kandrik Antonín	1961F	–	Klaus Jan	1939	1 : 0
4.		Hacaperka Michal	1884F	–	Rous Daniel	1739	1 : 0
5.		Zůna Zdeněk	1897	–	Durňák Milan	1683	0 : 1
6.		Štván Marek	1691F	–	Klubert Pavel	1631	0 : 1
7.		Kaláb Jaromír	1707	–	Blahut Aleš	1518	1 : 0
8.		Šafránek David	1762	–	Bluma Bedřich		1 : 0