Turnaje:
Klub:
Zajímavosti:
|
Sokol Vyšehrad D – DDM Praha 6 A
Naše osmé vítězství v řadě jsme chtěli ukořistit na Vyšehradě, který se v tabulce krčil sedm míst pod námi. Žádné podcenění však nehrozilo, protože elově na tom vyšehradští nejsou vůbec špatně, zvlášť na zadních deskách. Poprvé v sezóně jsme se sešli v základní osmičce, ale na druhou stranu tím zůstali mimo hru naši dva excelentní náhradníci Ondra s Kadlikem. Zhruba po dvou hodinách skončila moje partie, a tak začnu nejprve u sebe. Na Vyšehradě se mi většinou moc nedaří, mám tu jen nějaké výhry nad mým spolehlivým dodavatelem bodů Kudelou a jinak prohry a remízy. Nerad zde hraju i vzhledem k mně neútulné a těsné hrací místnosti. Ta byla navíc tentokrát „vylepšena“ o houkající (!) záchod od vedle, který vytrvale rušil všechny hráče. No, ještě, že jsem skončil tak rychle. Po sérii remíz v minulých kolech jsem chtěl konečně vyhrát, a tak jsem tentokrát vylovil ze svého repertoáru draka. Obětovaného pěšce se mi brzy podařilo dobrat zpět a rychle postupujícím a-pikem jsem vytvořil nebezpečnou protihru. Soupeř překvapivě tento můj postup zcela ignoroval a byl za to potrestán rozvrácením dámského křídla a následnou ztrátou figury, po čemž se vzdal. A já si tak mohl připsat jeden tučný bod do ela (dle Davidových statistik na těchto stránkách). Na ostatních šachovnicích se bojovalo podstatně déle a mezitím do hrací místnosti začali přicházet diváci (jmenovitě Kadlik, Marek a později Zdeněk), takže tu bylo hned ještě těsněji. Ovšem je třeba je pochválit za to, že si našli čas a přišli nás povzbudit. Další v pořadí skončil Pavel. Po zahájení získal pěšce, ale místo postupného zdlouhavého uplatňování raději obětoval kvalitu za oslabení soupeřova krále. Tato taktika se mu vyplatila a brzy připsal na naše konto další výhru. Tím však pozitiva z tohoto zápasu pro nás skončila. Na ostatních šachovnicích to nevypadalo moc dobře, což se bohužel pomalu, ale jistě začalo potvrzovat. Michal měl po zahájení, kde musel čelit systému s 2.c3 proti sicilské, pevnou, ale trochu pasivní pozici. V tradiční časové tísni mu pak soupeř obětoval figuru za obnažení krále a vzniklé problémy se Michalovi již uspokojivě vyřešit nepodařilo. Mezitím skončila Vencova partie, o které toho moc nevím. Postřehl jsem jen, že se hrál gambit volů (rozuměj Volský, rozuměj Volžský, rozuměj Benköho), kde měl černý za pěšce obvyklý tlak na otevřených sloupcích dámského křídla. O Honzovu partii jsem měl obavy již od zahájení, přestože hrál bílými a s elově mnohem slabším soupeřem. Důvodem byla typová pozice s izolovaným pěšcem, kde strana s izolátorem musí hrát aktivně, kreativně a agresivně. To ovšem vůbec není Honzův styl a tato partie to jen potvrdila. Soupeř měl ve střední hře hned několik možností, jak partii jednoduše vyhrát a po jedné z nich mi Fric ukazuje dokonce +20 za černého Nicméně černý svoje šance nevyužil a partie zabočila do tupé remízové střelcové koncovky. Tam naopak vzrostla Honzova síla a po přechodu do pěšcovky se zdálo, že by mohl mít reálné šance na výhru. Tento předpoklad se však bohužel nepotvrdil ani za šachovnicí ani při následné analýze po partii. Takže remíza. Jirka rozehrál bílými zavřenou sicilku velice agresivně a nebojácně a zdálo se, že by na královském křídle mohl něco vymyslet. Oběť figury na f5 soupeř ještě nepřijal, ale kvalitu na b2 již ano. Přestože Jirkova kompenzace vypadala opticky docela dobře, nakonec tam nic nenašel a materiální ztráty se nakonec projevily. Stav byl v tu chvíli 3:3 a dohrávaly se poslední dvě partie. Lenka v zahájení na 1.Jf3 odpověděla 1..g6, přestože normálně hrává dámský gambit (nevím, co si to vymyslela, pravděpodobně nějaký zlozvyk z playchess..) a odměnou ji byla velice pasivní pozice v Pircově obraně. Těsně před časovou kontrolou to vypadalo s Lenkou opravdu zle (špatná pozice i čas), ale soupeř znervózněl a po sérii slabých tahu si nechal chytit kvalitu. Zdálo se, že s uplatněním nebude mít Lenka větší potíže, ale pak ji, dle jejích slov, postihla jakási slepota a po ztrátě důležitého pěšce na d6 se zdálo, že stojí dokonce hůř, navíc s horším časem. Proto soupeřova nabídka remízy šla jen těžko odmítnout. A tak o všem musela rozhodnout Vláďova partie na druhé desce. Vláďa si na začátku dovolil luxus přijít asi o 40 minut pozdě a musel tak odehrát prvních 30 tahů ve svižném tempu. Hrála se francouzská s 3.e5 a řekl bych, že se celkem rychle odbočilo z normálních teoretických cest. Chléb se začal lámat těsně před časovou kontrolou. Vláďovi se nepodařilo využít postavení soupeřova krále v centru a po výměně dam na něj čekala neradostná koncovka bez pěšce. Přestože se houževnatě bránil a partie končila na oboustranně visících praporcích, prohře nakonec zabránit nedokázal. A mně nezbývá než Vláďu pokárat za pozdní příchod (nebylo to zdaleka poprvé, jinak bych mlčel) a opatrně vyslovit naději, že příště…. už se to opakovat nebude! První letošní prohra v soutěži je sice nepříjemná, ale v boji o postup jsou naše šance stále nejvyšší. Rozhodovat se bude v posledních dvou kolech. Franta, 11.3.2007
|