DDM Praha 6 A – STS Chvojkovice Brod

Středa 21. 2. 2007 - den lumíků. I tak by se dalo popsat klání našeho Áčka proti ambicióznímu týmu traktoristů z Chvojkovic. Kolem šesté hodiny byli soupeři ještě plni elánu a chuti, důkazem toho budiž Filipovy silácké řeči o naší první prohře, která…nebudeme si nic zastírat, zkrátka nenastala. A mocnou zásluhu na tom měl bezpochyby fakt, že už po pouhé hodině hry jsme byli na koni. Sám Fíla na třetí desce poletoval kdesi v oblacích a hned v zahájení nechal stát svého černopolného střelce zcela nechráněného a Vencovi nezbylo, než za ním vyslat svou dámu a partii během pár tahů ukončit. Kdo ví kde asi poletoval můj soupeř (skřivánek - tak asi v nějaké rajské zahradě), a tak jsme se jali dvoubodového vedení.

Třetí skončil Franta, jehož pozice po prvních deseti minutách hry (když jsem konečně dorazil) se mi zdála již vcelku zploštělá jako nepříliš zajímavá, suchá koncovka (po drobné rozpravě jsem se dozvěděl, že Franta hrál běžnou variantu a nic tam nebylo, přestože se mu zdálo, že by mohlo; jako starší a zkušenější si dovolím malou poznámku…jo hochu, to už tak bývá). Frantův soupeř nebyl žádné máslo, v pozici se evidentně vyznal a patie tedy skončila remízou. Nicméně je nutno poznamenat, že František, hrající jako vždy velmi solidně, měl partii celou dobu pod kontrolou, alespoň tedy ze své poloviny.

Karel pojal partii vcelku kreativně, bílými si to postavil a začal se se soupeřem škádlit. Byl voráchlej jak starej profík, bral to zleva zprava. Soupeř se vzpíral, ale to mu nebylo nic platné, jelikož nehrál dostatečně přesně. Karel má ve svém repertoáru nejen jistou řadu šachových znalostí a dovedností, ale především svojí neúprosnou psychologii, která, a to je nejlepší, účinně zabírá na hráče nejrůznějšího věku i výkonnosti. A tak se stalo, že když bílý zahrozil černému matem, černý si ho automaticky pokryl a už jsme bouchali šampaňské, protože tam nechal celou babu Kájovi na pospas (a že se na ní chlapec třás!).

Michalovi se však nezadařilo. Zahajoval bílými svojí oblíbenou výstavbou proti sicilské, tak jsem si říkal, co nám předvede. Tu se stalo, že ještě v zahájení došlo k výměně, která nebyla pro Mišku tak úplně výhodná, když to řeknu hodně uměřeně. Od tohoto momentu hrál Miška s figurou míň a přes veškerou svojí snahu partii zvrátit nedokázal, čemuž se není třeba moc divit. Inu, ona elektrizující levitace materiálu dorazila i do našich řad, i když naštěstí s daleko menšími důsledky.

Ondra měl černé figury a myslím si, že sehrál docela zajímavou partii, přestože byla zakončená pro tento den tak typicky. Sledoval jsem od zahájení, jak Ondra postavil velmi pevnou pozici a jeho soupeř na něj nepříjemně dotíral, takže bylo potřeba hrát trpělivě a přesně, zejména v centru. Tyto centrální manévry zvládl Ondra skvěle, tedy alespoň mi to tak v jednu chvíli připadalo. Přirozeně, soupeřova iniciativa byla také oceněna zajímavým útočným postavením na královském křídle. Bílý s tímto postavením ale naložil skutečně nevalně, laxně a ležérně, obětoval kvalitu (jak se ukázalo po partii tak nekorektně) a pak proložil svou kombinaci nesmyslným šachem, takže po jejím skončení stál naprosto beznadějně a záhy se již takřka nahý vzdal. A Ondra rád podepsal partiář…

Jirka měl černé, přesto stál v zahájení velmi pěkně a soupeř z toho byl evidentně nervózní. Zřejmě proto (jinak vážně nevím proč) přešel do koncovky s rozbitými pěšci, kde byly karty jasně rozdány ve prospěch domácího borce. Zprvu vše vypadalo dobře, Jirka působil sebevědomě a zrak přítomných diváků se ubíral k jeho technice. Zmiňuji to zcela záměrně, protože nemohu říci, že by mě tato část Jirkovy šachové výzbroje naplňovala nadšením, ba naopak mě spíše znepokojuje. Černý si v partii nepochopitelně oslabil své krásné pěšce královského křídla a posléze i přes veškerou snahu prohrál. Zahájení je Jirkovou silnou zbraní, o to větší škoda je, když dělá v lepších pozicích chyby, které ho stojí spoustu bodů a sebevědomí a zabraňují mu v získání tolik potřebné "pevné ruky zákona", jakési šachové gestikulace ve stylu "A máš to, srabe!".

Jako poslední si vychutnával svou partii Honzíček. V zahájení stál černými ne zcela pohodlně, zato bez slabin a s adekvátním vývinem figur. Ve střední hře pak senzačně zakombinoval a dostal se do jasné výhody. Bohužel se mi zdálo, že v jednom momentě byl na soupeře příliš měkký a nezvolil ten správný zabijácký tah, kterým mohl potvrdit svojí hegemonii nad šachovnicí. Nakonec to ale vůbec nevadilo, Honzíček vsadil na vytrvalost a jak šel čas, výhoda byla tu malá, tu ještě menší, tu se zase zvětšila a až na šachovnici zbyli jen králové a tři pindíci, tak se Honzíček konečně prosadil. Svojí úlohu sehrál dozajista i soupeřův špatný čas, ale především to bylo Honzíčkovo nezměrné úsilí a touha po vítězství, které uzrály jako víno v jeden konečný celý bod pro náš dreamteam.

Takže když si to shrneme, jednalo se o překvapivě snadné vítězství. Koncentrace fatálních chyb byla v tomto zápase skutečně neobvyklá, když o tom tak zpětně přemýšlím, čím dál víc si to uvědomuji. Ovšem poznatelně víc jich bylo na straně našeho soupeře, zacož děkujeme všem šachovým bůžkům a já slibuji, že obětuji ještě nejednoho pindíka na jejich počest

		DDM Praha 6 A		–	STS Chvojkovice Brod		5½ : 2½
1.		Štross František ml.	2328	–	Tůma Jiří	2294	½ : ½
2.		Křivánek Vladimír ml.	2109	–	Skřivánek Jan	2228	1 : 0
3.		Nový Václav	2091	–	Umanec Filip	2159	1 : 0
4.		Šmejc Jiří	1962	–	Jurek Miroslav	2032	0 : 1
5.		Hacaperka Michal	1953	–	Hackel Luděk	2031	0 : 1
6.		Němec Jan	1903	–	Kučera Tomáš	1963	1 : 0
7.		Vlach Karel	1937	–	Kříž Pavel	1906	1 : 0
8.		Pokorný Ondřej	1981	–	Pracht Martin	1685	1 : 0