4. kolo – 🗼 přebor družstev

Čtvrté kolo bylo ochuzeno o zápas Áčka, které moudře souhlasilo s odložením svého zápasu proti GROPu na pozdní březen. Jestli něco nepotřebujeme, tak je to další souběh utkání více družstev najednou. Máme docela problém s docházkou i na jednotlivé zápasy, natož řešit nějaké souběhy…hrom do toho.

Začneme týmem D, který sice dostal nálož, ale opět se našel někdo, kdo zachránil jeho čest. Byl to Marek Štván, který se naučil z videí na internetu, jak hrát Sicilskou obranu. A partie vypadala, že ví, co dělá. Bylo to na jednu branku a to branku bílého. Možná by měl Marek hrát Sicilskou i bílými kameny.

Jedna věc mne ale zaskočila. Přišel jsem se těsně před devátou podívat na domácí zápas Déčka v domnění, že přijdu právě včas na vrcholící časovky. Konečně nastoupilo celé trio našich juniorů- Denisa, Kryštof i Jirka. Jaké mě ale čekalo překvapení, když jsem zjistil, že místnost je již vylidněná a dohrává se již jen jediná partie. Na první desce zápolil Mireček v prohrané koncovce s hodinou méně, to nebyl pěkný pohled. O to více mě zarazilo, když jsem v popartiové analýze U Rychtáře zjistil, jak krásnou posiční převahu dokázal vypustit. Snad byla ve hře časová tíseň, i tak je to až neskutečné. Slovy Roberta Cveka - posuďte sami.

Čili jak pravil náš staronový soudruh Zbyndy, kvalitní soutěž se pozná podle toho, že u toho hráči nevysedávají celý večer, nýbrž během půl hodiny odtahají, co mají na srdci a co považují odhadem za šancovní, dále pak nabídnou rovnou remízu nebo partii vzdají. Žádné dlouhé průtahy, žádné dusení se u šachovnice až do noci, hezky vrzy vrzy a šup na pivo. V nejhorším případě, když je boj vyrovnaný, pak nezbývá než to povyměňovat až do koncovky a tam už je jen pár figurek, tak proč to ještě tahat. Také bych to chtěl umět, přijít na zápas v šest hodin a o půl osmé být už doma s pocitem, že jsem si dobře zahrál. Třeba se to jednou také naučím! A kdo chce něco z tohoto umění vidět, ať dorazí alespoň o dvě hodiny dřív.

Nejtěsnější výhry dosáhl náš C tým na Bílé hoře. Čtyři a půl, dobrá práce. To byla takřka radost pohledět. Tam se totiž hrají opravdu zajímavé šachy, kde se mění situace na šachovnici každým okamžikem a někdy bývá zatraceně obtížné odhadnout konečný výsledek střetnutí. A žádné vysoušení v koncovce, naopak fintičky a ještě více zápletek! Takových jako v partii Vráti, kterému soupeř obětoval kvalitu s opravdu prudkým útokem a naštěstí se ke klidu domácích spokojil jen s opakováním tahů. Remizoval i Andrej, u jehož partie jsem byl přesvědčen, že jako bílý musí uplatit čistou figuru navíc. Mimořádná podívaná to byla u Kaprovy partie, o nejlepší momenty se s vámi rád podělím.

Kaprálek

Brejcha

Kaprálek

Brejcha

Kaprálek

Brejcha

Kaprálek

Brejcha

Kaprálek

Brejcha

Eda zahrál zkušeně svůj poklidný systém a podařilo se mu prosadit jednoho z centrálních pěchů, na což soupeř nenalezl odpověď. Marek hrál Sicilskou, takže vyhrál. Největší radost mi udělal Milan, který ve složité pozici střední hry nezaváhal a svému mladému soupeři obětoval střelce na f7 za vylákání černého krále do centra. Osobně jsem posici posoudil jako zcela nejasnou, ovšem Milan již zanedlouho slavil vítězství. Co na tom, že je vám o sedmdesát let méně, když má člověk stále jiskru!

Rozebírku zápasu Béčka ve Vršovicích jsem úmyslně nechal na konec. Šlo totiž o velmi důležitý zápas s konkurenty boje o sestup. Takový zápas je potřeba vyhrát. A to se pro klid duše opravdu povidlo. Neobešlo se to ovšem bez kuriosních zvratů a významných přispění. Ano, na zápas dorazila slečna Šárka Valešová. Čtyřicet minut po začátku utkání jsem ji našel venku, jak se ptá nějaké pejskařky, kde je sokolovna. Byl jsem tou dobou již trochu nervosní, takže jsem ji v zápalu chytnul za límec a odvlekl do hrací místnosti, kde již na ni čekal lišácky pokukující pan Krňák. Došlo i na nějaké ty taškařice s mobilním telefonem, ale první (a zatím jediná) Šárčina partie sezóny dopadla dobře. Píška navíc sice neuplatnila, zahrála však s grácií. 1/2

Nemilá věc se stala během zápasu Sašovi, který se podivoval, proč to soupeř ještě tahá, když má o pět píšků méně. No a jak se tak podivoval…

Fica

Nentvich

Černý

Hacaperka

Černý

Hacaperka

Černý

Hacaperka

Remizoval Ondra, kterému jsem plánoval svěřit dohled nad utkáním. Nelze se mu ale divit, že ve vzniklé pozici přijal nabídku remízy a šel se svojí přítelkyní na polévku. Vitvar - Pokorný

Parádně zahrál Jirka Šmejc. Soupeři připomněl, že výměnná španělská hra má daleko k bezzubé koncovce. Šmejc - Wiener

Pavel Rakouš přesvědčivě přehrál v českém systému hospořáře PŠS. Když jsme jak Pavel Slovák tak já dotáhli své partie do výhry v koncovce, spadl nám kámen ze srdce. Bujarost oslav trochu utišil Michal padající na čas. Nu ale konec dobrý, všechno dobré. Tady je písnička závěrem, jedna smutná a druhá veselejší.

Je to hřích

Pojďme na Západ na BH