2. kolo – 🗼 přebor družstev

Ve druhém kole to vám byla podívaná! Po prvotním oťukávání se nám boje rozhořely naplno, a to u všech našich družstev. Vezmeme to hezky odpředu. Přišel obávaný úterek a s ním i souběh utkání týmů A a B. Docházka byla naštěstí vzorná, takže jsme v obou případech dokázali postavit kvalitní vítězné sestavy. Ano, oba naše silné týmy své zápasy vyhrály a připsaly si na konto první body.

Začneme u Áčka, které odjelo do Vršovic soupeřit s tamními sokoly. Poprvé v sezóně se představila nová opora Domu dětí, zkušený velmistr Marek Vokáč, který obsadil prvou šachovnici. Na druhé desce konečně zvítězil František, kterému viditelně svědčí, když má v práci volněji. Vyrovnaný zápas se nakonec rozhodoval ale úplně jinde - na posledních dvou prknech, kde se děly věci v časové tísni. Tradičně směle hrající Honzíček předvedl svoji klasiku, notoricky známý Němcův gambit. Pro méně zkušené návštěvníky našich stránek napovím, že se jedná o ortodoxní koncept, při kterém Honza doslova obětuje svoji pozici za velký časový náskok s vyhlídkami, že to soupeř pod časovým tlakem někde nechá. A to se přesně stalo i tentokrát. Jak si můžete povšimnout na fotografiích, vyšla až ta poslední finta s patovým motivem. Honzíček měl neskrývanou radost, neboť nám tím zajistil zápasovou výhru.

Pavel Kincl dřel už od zahájení lepší koncovku, až ji vydřel do výhry. Výtečný výkon, akorát při tom dření byl jeden moment, kdy mohl bílý zle kousnout. V pozici na diagramu se stalo V2d2, ale mělo se stát prosté cxb5+ a když Kxd5 tak Sc4 mat! Jaká to úleva a první výhra pro Pavla i pro Áčko.

Kincl

Erban

Musím zmínit urgentní doporučení od Františka, který nabádá své kolegy ke včasným příchodům k partiím. Aby se nestávalo jako například tentokrát, že v době zahájení utkání jsou v sále 2 nebo 3 naši, kterým běží čas, a nemohou tedy tahat. Mohou jen zatvrzele čumět do zdi a doufat, že ještě někdo brzo přijde, aby neměli zbytečně na hodinách o půl hodiny méně. Proto prosím choďte pokud možno včas.

Béčko odjelo hledat novou hrací místnost Pragovky. Po jistých peripetiích jsme ji skutečně všichni objevili, což byl základní pilíř budoucího výborného výsledku. Hladce přišel k prvnímu vítězství Jirka Šmejc. Jeho soupeř zcela přehlédl mezitah, ztratil figuru hned po zahájení a tím i partii. Zažili jsme ale i horší chvilky. Pavel Rakouš svého soka celou dobu tlačil, bohužel poslední tah kontroly v již vyhrané pozici nastavil dámu a musel vzdát. Skvěle zahrál Pepíček, po sedmi letech svou první vážnou partii. Bez problémů uplatnil strategickou převahu. Po zápase se se soupeřem shodli, že to tak mělo být, neboť měl větší…elo

Za již rozhodnutého stavu dohrával poslední Mireček velice zajímavou divočinu, kterou zkušeně dovedl do vítězství. Došlo i na koncovku různobarevných střelců, která jasně dokládá, že opravdu zdaleka ne všechny tyto koncovky jsou remíza. Šrámek - Kaláb

A s touto partií se rovnou přeneseme do středy na Bílou horu, kde hrálo své domácí utkání Déčko. Mirkovi se totiž naskytla neobyčejně nepravděpodobná věc, když nastoupil opět proti stejnému soupeři. V soutěži o dvě třídy nižší, nikoli na sedmé, ale rovnou na první šachovnici. Opačnými barvami. No je toto možné? Téměř jak v zápase o titul mistra světa, jen za trochu jiných okolností. Mirek se nenechal zahanbit, využil slabého ústupu střelce a zprostředkoval soupeři nemilé dejavu. Slovy klasika: Nebylo ti tu se mnou dobře? Tak teď to máš stereo, milánku. 😀 Kaláb - Šrámek

Tato slavná událost byla bohužel jedinou světlou tečkou v tomto klání, protože na všech ostatních šachovnicích jsme museli svorně sklonit krále. Na druhou stranu Déčko sbírá zkušenosti a někteří domácí borci nastoupili ke svým vůbec prvním vážným partiím. Jmenovitě Tomáš Burda, který dlouho držel vyrovnanou pozici a nakonec se velmi decentním způsobem pokusil soupeře shodit na čas před kontrolou, ale to se mu kvůli výrazné prodlevě při mačkání hodin nemohlo povést. Kryštof Švejda, domácí junior okusil atmosféru zápasů mezi dospělými. Zvolil pevnou francouzskou obranu a dobrou hrou a seriózním vystupováním soupeře dokonce přiměl k nabídce remízy ve složité pozici střední hry. Tuto nabídku však Kryštof neváhal odvážně odmítnout, ač toho o pár tahů později asi litoval. Každopádně druhé kolo bylo již citelně lepší než kolo první a já věřím, že kluci (a holky!) brzo uhrají i nějaké zápasové body jako tým.

Zbývá ještě zmínit těžký domácí zápas Céčka. Na Bílou horu přijela vyšehradská šlechta v čele s pražskou legendou panem Karlem Šlechtou. I když jejich družstvo nese skromný název Vyšehrad H, nejedná se o žádná naivní holoubátka. Zkušenostní převaha soupeře se záhy ukázala. Naši čest zachraňovali Eda a Vráťa na posledních dvou deskách, kteří sehráli zajímavé partie, jež skončily smírně. Zlatý hřeb jsem si nechal na konec, totiž partii Pavla Rakouše, který sice hraje dobře, ale ne vždy dokáže hru zdárně dotáhnout. Pavel nedávno oslavil narozeniny a nadělil si sám sobě pro potěchu opravdu dobře vedenou partii, od zahájení až do koncovky. Posuďte sami.