DDM Praha 6 C – ŠK PORG C

Na svátek svatého Valentina, čtrnáctého dne měsíce února léta páně dvoutisícího sedmého, se odehrála další ze slavných bitev na Bílé Hoře. Císařští tentokráte nepřitáhli od Rakovníka a ani v tento studený a sychravý den se nepokusili překročit Litovický potok před zraky nepřítele, ale spořádaně dorazili ve velmi omlazené sestavě spolu se svým doprovodem. Na rozdíl od bitvy před čtyřmi sty lety domácí královští nedorazili nadmíru posilněni omamným mokem a demoralizováni bez žoldu v kapse, ale v nejsilnější sestavě a v bojové náladě, se záměrem ukořistit další vítězství a přiblížit se tak blíže k vysněnému cíli postupu do vyšší třídy.

Výsledek souboje byl důstojnou nápravou ostudné porážky, která se odehrála na stejném místě před dávnými staletími. Tentokráte sice celá bitva nezabrala pouhé dvě hodiny, a tak se také nedá nazvat pouhou šarvátkou či epizodou v české historii. V královském vojsku včera ani nebojovali žádní němci či jiní žoldáci a hosté, ale za svou věc se prali skuteční rodáci. Navíc, úkol velitele zněl jasně, nerozhodné výsledky nepřijímáme, a tak se také stalo. Obě strany přistupovaly k měření sil svědomitě a tak bylo rozhodnuto až po dlouhých 3½ hodinách. Tak jako onehdá padli za Čechy všichni Moravané do jednoho muže, tak tentokrát si nepřítel odnesl nepříjemný výsledek, kdy všechny duely skočili porážkou hostů.

Jirka Hrdina začal bílými neortodoxně, ale jak jsem se dozvěděl pro něj typicky, a i přes jeho zajímavou pěšcovou strukturu a3-e3, kterou jakoby přenechal iniciativu soupeři, se po čase dostal k převaze znamenající vítězství.

Saša černými hrál proti vídeňské a pomocí manévrů, které nevedly v počáteční fázi k výměnám, se ale postupem času dostal do materiální převahy a také pohodlně vyhrál.

Na Petra si soupeř připravil Skandinávskou. Zdá se, že toto bylo celkem oblíbené zahájení v táboře soupeře. Užší centrum bylo po čase vyčištěno oboustranně od pěchoty. I když snad Petrova převaha nebyla zpočátku úplně zřetelná, přesto i na třetí desce jsme slavili vítězství.

Zdeněk černými hrál výměnou španělku. Výhoda jeho dvojice střelců se časem v citlivých a přesných manipulacích po bitevním prostoru ukázala jako rozhodující.

Franta bílými také čelil Skandinávské, ale nabízenou výměnu nepřijal a přetáhl, postupem času soupeře přímo „zapresoval“, luxusně usadil svého střelce do centra nepřátelských pozic, podpořil jej svojí pěchotou, a naopak soupeřův zatlačený střelec neměl prakticky místo k boji.

Jirka Smělý hrál bílými tuším francouzskou, brzo došlo k výměně dam. Zanedlouho již měl Jirka i převahu na straně své pěchoty a i on dovedl svoji partii k vítězství.

		DDM Praha 6 C		–	ŠK PORG C		8 : 0
1.		Hrdina Jiří	1927	–	Čapek Jan		1 : 0
2.		Fica Alexander	1789	–	Fučík Tomáš		1 : 0
3.		Daubner Petr	1810	–	Blahut Aleš	1556	1 : 0
4.		Zůna Zdeněk	1807	–	Švec Jakub		1 : 0
5.		Kaláb Jaromír	1722	–	Hýbl Oskar		1 : 0
6.		Štván Marek	1614	–	Pokorný Tomáš		1 : 0
7.		Štross František st.	1498	–	Kadleček Jan		1 : 0
8.		Smělý Jiří	1574	–	Podgorný Jakub		1 : 0