DDM C – Lokomotiva D

Ve čtvrtek 10.3. jsme nastoupili k našemu poslednímu letošnímu klání v pražském přeboru, a to proti nejlepšímu družstvu naší skupiny. Opět jsme se nesešli ideálně - Karel, Jirka a Martin nemohli přijít. Hráli jsme v mrňavé místnosti, ve které jste se případným okolojdoucím pletli i když jste seděli těsně u stolu. Mimo jiné proto jsem se tentokrát neobtěžoval obejít zbylé šachovnice abych si napsal, jaké kdo zvolil zahájení.

Zápas se vyvíjel od začátku špatně. Myslím že první prohrála Jitka na šestce. Černými hrála španělskou a neustála nápor bílých figur na centrum, postupně ztratila dva pěšce. Bílý stál stále aktivně a další otevření pozice využil k útoku na krále, kterému už příliš pasivně stojící černé figury nedokázaly čelit - 0:1.

Další neúspěch jsme zaznamenali na osmičce, kde hrál Martin Mojžíš. Zde se ale odehrával úplně jiný scénář. Martin hrál černými sicilskou a získal dobrou hru. Větší prostor pro své figury využil k mobilizaci sil na královském křídle. Obětoval koně, kterého soupeř nepřijal. Útok černého vypadal hrozivě ale partii nakonec rozhodla časová tíseň našeho hráče - 0:2.

Snížili jsme na sedmičce, kde jsem hrál bílými vídeňskou, a ze zahájení jsem stál dobře. Soupeř hrál velmi svižně a nabídl mi pěšce jen za minimální kompenzaci. A tak jsem zjednodušoval a zjednodušoval, až jsem se dostal do jezdcové koncovky s pěchem víc. Výhra už nebyla obtížná - můj protivník byl myšlenkami v hospodě a slavil postup. Udělal další chybu a okamžitě se vzdal - 1:2.

Pak skončil Franta Štross st. na pětce. Ze zahájení ztratil pěcha a stál pasivně. Dostal sice jezdce na opěrný bod, ale soupeř si mezitím připravil postup pěšce, čímž ještě víc narušil souhru bílých figur. Po zjednodušení se dostal věžemi na druhou řadu a vzniklá koncovka už nešla prohrát 1:3.

Na čtyřce hrál černými Marián a od začátku stál pasivně. Potom se hra otevřela a dvojice střelců bílého nepřipustila žádné diskuze o tom kdo stojí líp. Bílý potom sice přehlédl krásnou matovou kombinaci s obětí věže a střelce, kterou viděl snad každý v sále, ale stejně brzo vyhrál, byť méně efektně 1:4.

Na třetí šachovnici, kde hrál Jaromír to dlouho vypadalo dobře. Bílý hrál velmi aktivně na dámském křídle, kde měl obrovskou prostorovou převahu, a kde získal pěšce a pak díky vazbě dokonce figuru. Černý ale během obrany na rozdíl od našeho borce vyvinul figury, a po otevření hry se dostal k drtivému protiútoku na bílého krále v centru. Nakonec tři figury v poli navíc rozhodly partii ve prospěch černého, bílý musel odevzdat dámu, aby nedostal mat 1:5.

Prapor našeho týmu musel opět zvednout Ivan. Hrála se sicilská s opačnými rošádami. Ivan manévroval svými figurami lépe než soupeř a dostal se k iniciativě. Dusno nad šachovnicí Ivan rozřízl pro něj typicky záhadným a nečekaným tahem. Viděl jsem jen, že ztrácí střelce, tak jsem jen zakroutil hlavou a šel se podívat na Prokopa. Když jsem se vrátil, Ivan měl kvalitu navíc, a vyhrál bez potíží - 2:5. Ještě bych připojil poznámku, že do této partie byli hosté na prvních čtyřech šachovnicích stoprocentně neprůstřelní - bravo Ivane.

Prokop se na dvojce záhy dostal do horší koncovky s jednou věží a osmi pěšci na každé straně. Horší protože měl dva dvojpěšce. Prokop sehrál koncovku aktivně, obětoval pěšce, aby se dostal věží do útoku a vzápětí ho dobyl zpět. Bohužel od této chvíle přešla iniciativa plně k bílému. Prokop se sice bránil velmi houževnatě, ale velmi těžkou koncovku nakonec neudržel - 2:6.