FIMA A – DDM A

Ve stejný den, kdy si naše Béčko vybojovávalo (a vybojovalo) postup, jsme se v budově ČSOB kousek od Bílé Labutě střetli s tamním družstvem. Nebyl to bohužel ani zdaleka nervy drásající souboj, přesto jsem si ho mohl plně vychutnat, protože mi nepřišel soupeř na třetí šachovnici. Takže počáteční stav byl 1-1 kvůli naší kontumaci na posledním prkně.

Jako první dohrála regulérní partii Lenka. Hrála na druhé šachovnici s docela silným soupeřem bílými proti francouzské. Partii rozehrála přesvědčivě, po malých rošádách se začlo bojovat v centru a bílá si vydobyla pěšce. Černý tam měl snad nějakou kompenzaci, ale přece jenom pěch je pěch. Toho si byli oba soupeři vědomi, a tak Lenka z respektu k soupeři a z respektu ke svojí technice uplatňování výhody pěšce nabídla remízu, kterou soupeř bez váhání přijal.

Ne zrovna famózně zahrál Honza na čtyřce. Bílými proti skandinávské zahrál slabě už ve druhém tahu (totiž 2.exd5, alespoň podle mínění jeho soupeře). Oba hráči si pak rozmístili své figury podle svých plánů, ale Honza si počínal v centru nepřesně, čímž ztratil figuru už ve dvanáctém tahu. Zkusil ještě zaútočit s pomocí oběti další figury, jeho snaha dostat ze z prohrané pozice byla však marná. Tuhle partii si určitě za rámeček nedá.

Pak skončil i Michal hrající na páté šachovnici. Proti sicilské zahrál tentokrát otevřeně. Hned v zahájení se pustil dopředu s a pěchem, se kterým po celý zbytek partie černého sužoval. Oba borci měli pevná postavení, přišlo mi ale, že bílý stojí lépe. Michal bohužel nenašel žádný vhodný plán k výhře a rozešli se se soupeřem remízou.

Franta hrál černými proti výstavbě bílého s d4, c4, e4 a Jc3 královskou indickou. Partie přešla rychle do koncovky, kde černý svého soupeře tvrdě tlačil a určitě stál výrazně líp. Bílý byl ale mimořádně houževnatý a dokázal najít dostatečně přesné a podle svých slov "perverzní" tahy. Po dalších výměnách vznikla věžovka, pak pěšcovka (vše samozřejmě se stejným počtem pěšců). Přes veškerou Frantovu snahu o výhru skončila partie remízou.

Saša hrál na sedmičce černými proti Italské. Zvolil výstavbu s e5, Jc6 a d6. Podařilo se mu vyměnit dámy a avantgardním, přesto podle mého názoru spíše oslabujícím, postupem pěšců na dámském křídle zaháněl bílé figury. Bílý se v klidu vyvinul a začal nebezpečně tlačit na Sašovo pasivní postavení, zejména na jeho slabinu na d6. Saša dělal, co mohl a jednu chvíli stál i docela nadějně, poté co se mu povedlo umístit nebezpečně pěcha na c3, který svazoval bílého krále. Bílý si ale s hrozbami poradil a převaha dvou volných spojených pěšců na královském křídle byla už príliš značná, než aby s ní šlo něco dělat.

V tu chvíli bylo už o osudu utkání rozhodnuto, a tak si mohl Jirka dovolit hrát v klidu na výhru. Měl černé a bránil se ve skotském gambitu. Bránil se dobře, i když stál o něco hůře. V průběhu partie se vyměnily všechny figury kromě dam (a taky králů) a tak vznikla dámská koncovka, kde měl bílý nebezpečně postouplého volného pěšce na šesté řadě a Jirka zase pěšcovou převahu, ale žádného tak dobrého kloučka jako jeho soupeř. Remizovat mohl, kdy se mu jen zachtělo, ale místo toho se pustil do prohrané koncovky, protože po výměně dam bílý nemusel sebrat šachujícího pěcha a místo toho prostě zůstal ve čtverci s oběma volnými pěchy černého, které si Jirka vytvořil výměnami. Takže jediný, kdo měl reálnou šanci proměnit se v dámu, která by hned nezahynula, byl postouplý a pěch bílého. A tak se Jirka jen smutně díval na šachovnici, jak mu bílý král likviduje jeho naděje...a partii vzdal.

Závěrem bych podotknul, že jsme se tentokrát zrovna nepředvedli. Náš poslední zápas bude určitě lepší!