Turnaje:
Klub:
Zajímavosti:
|
Klatovské tažení 2007Začátek července u nás v klubu již tradičně patří klatovskému šachovému festivalu. Tentokrát jsme vyrazili v sestavě Franta, Lenka, Michal, Pavel, David, Marek, Franta st. a já (Zdeněk), přičemž první čtyři jmenovaní hráli v A turnaji, zbylí v B. Letos přišli pořadatelé s jednou novinkou, a sice soutěží čtyřčlenných družstev. Pavel je bohužel stále papírově hráčem klubu Caissa Úholičky, takže jsme mohli postavit družstvo jenom v béčku. V průběhu jsme zvládli mimo jiné tradiční výlet na rozhlednu Bolfánek; po večerech jsme místo popartiových analýz vesměs trénovali bowling (mimochodem Franta hodil nový klubový rekord - 223 bodů!!!). Kvůli špatnému počasí se nehrál fotbalový turnaj, který by ale bez našeho excelentního střelce Vládi asi stejně nedopadl nejslavněji (ale alespoň se hrály baráže na hattricku :) ). No a jinak asi všechno při starém... bohužel letos nebyla obecná vůle psát pravidelně poznámky o partiích jako jsme to dělali minulý rok, respektive nikoho to ani nenapadlo, takže sem vylíčím velmi stručně průběh B turnaje a mých partií a Franta vám pak napíše něco o našich hráčích v A turnaji. Já jsem do Klatov jel s jasným a neskromným cílem... vyhrát. Poměrně jsem si věřil a to i navzdory tomu, že jsem poslední týden v podstatě každou noc chlastal a šachy viděl naposledy někdy na začátku zkouškového dva měsíce zpátky. V úvodní partii jsem černými musel povinně vyhrát nad Vojtěchem Rutem (1555). Ve čtyřech jezdcích jsem se dostal po nepřesnosti soupeře do příjemnější pozice a zakončil partii jednoduchou obětí střelce, kterou soupeř nepřijal, protože by přišel o dámu. Vzal jsem si tedy kvalitu a koncovka už se dlouho nehrála. Ve druhém kole jsem bílými dlouho lámal odpor Jiřího Strašlipky (1667). V poněkud zvláštní a složité pircovce jsem obětoval pěšce na e6 s následným skokem koně na g5 a získal jasnou výhodu. Ovšem soupeř kontroval nepříjemnou protihrou na dámském křídle. Hra se dostala do koncovky, kde jsem měl sice o dvě kvality víc, ale můj důležitý pěšec se nedal držet a mým věžím chyběly volné sloupce. Nakonec rozhodl paradoxní postup mého krále, který na hranici matu postupoval vpřed až skoro na a7. Po vynucených výměnách jsem obětoval ještě poslední věž za zbývajícího koně a utekl h-pěšcem do dámy. Třetí partii mi los postavil do cesty Pavla Vnoučka (1714). Za černé jsem zvolil volžský gambit, který ovšem bílý nepřijal a pozice pak připomínala spíš klasické benoni. Zdálo se mi, že získávám výhodu, ovšem přehlédl jsem manévr soupeře, po kterém jsem stál strategicky už velmi špatně. Naštěstí se bílý dostal do silné časové tísně a po několika hrubkách prohrál. Konečně jsem se tak dostal na první desku, kde mě čekal Jiří Vošáhlík (1702). Bílými jsem zahrál proti sicilské 2.b4 ?! Kompenzaci za pěšce jsem pak nezískal, ale v ostré pozici soupeř přehlédl, že nemůže krýt důležité pole b5 tahem a6 kvůli visící věži. Přes b5 pak vedla magistrála, kterou jsem protáhl dvě figury a zbylými zaútočil na krále v centru z královského křídla. Soupeř se vzdal po další chybě, ale už stejně v zoufalé pozici v 16. tahu. Pátá partie měla diametrálně jiný průběh než ostatní. V podstatě celou dobu jsem se bránil v horší pozici. Mladý talent Tomáš Válek (1733) mě prostě a jednoduchými prostředky přehrál. Obětoval jsem pěšce za zaktivizování svých figur a říkal si, že mě soupeř nemůže nikde prolomit, ale klíčovou opravdu remízovou šanci jsem nevyužil a další koncovka už byla jasně prohraná. Půlbod jsem zachránil až pěknou léčkou v hodině dvanácté. Po špatném výkonu ve třetí a páté partii jsem v klíčové šesté konečně prohrál. Proti pozdějšímu vítězi turnaje Filipu Lacinovi (1678) jsem ve francouzské bílými získal podle mě jasnou výhodu, ale potom jsem několika nešťastnými tahy pustil soupeře k nebezpečné protihře. Místo boje o remízu se třemi figurami a pěšcem proti dvěma věžím jsem pak šokován zvratem partie hledal stupidní léčky a po zásluze prohrál. Partie měla ovšem až na samotný závěr moc zajímavý průběh... asi už je načase si toho fritze nainstalovat :) . Filip pak zůstal na vítězné vlně, takže dál už jsem bojoval jenom o druhé místo. V sedmé partii jsem vyzkoušel výstavbu g6, Sg7, d6, a6, b5, kterou jsem odkoukal z Frantovy knížky kterou mi půjčil...díky. Bohužel jsem se jí věnoval jenom letmo a po úvodních tazích jsem si s hrůzou uvědomil, že hraju totálně nesmyslný systém. Můj soupeř Miloš Koudelka (1655) mi druhý den ukázal, že mohl vyhrát v sedmém tahu (nebo se alespoň dostat k silnému útoku)!!! No prostě jsem na tomhle turnaji nehrál dobře, rozhodně ne tak, abych si ho zasloužil vyhrát. V dalším průběhu jsem ovšem nasbíral nějaké poziční plusy, které vyústily až v zisk pěšce, kterého jsem v koncovce aktivní hrou a za přispění soupeřovy časové tísně s přehledem uplatnil. V osmé partii jsem narazil na nejstaršího účastníka turnaje Josefa Pecháta (1750), který předtím porazil Davida. Roli "mstitele" jsem zvládnul a soupeře v ostré sicilské vyprovodil po pěkné oběti jezdce. S její korektností si nejsem jistý, ale jako praktické řešení se osvědčila. Poslední partie turnaje ovládla chladná turnajová matematika. Lacina remízoval ve čtyřech tazích a zajistil si tak první místo. Já jsem přijal remízu proti Luboši Jínovi (1818) v šestém tahu. Jediný konkurent na druhé místo měl horší pomocná hodnocení než já, takže musel vyhrát. Před partií říkal, že mi půjde po krku. Tak jsem alá Petrosian přijal remízu a čekal, jak se Tomáš vypořádá se svojí psychikou a s horší pozicí. Nakonec prohrál. Co se týče ostatních členů družstva, tak Davidovi se spíše lehce nedařilo. Získal sice 5,5 bodu ale prohrál lepší pozici proti Josefu Pechátovi a strpěl hodně remíz kde bojoval o celý bod. Nakonec skončil na 19. místě těsně pod cenově ohodnocenými umístěními. Marek naopak zahrál nad svůj standard a nad svými pěti body si spokojeně mnul ruce. A hlavně porazil mého spolubydlícího Jiřího Voršilku, se kterým jsem loni prohrál. Franta sen. uhrál 50 procent a doplnil tak potřebný počet bodů našemu vítěznému družstvu - DDM Praha 6 C :). Zdeněk, 12.7.2007
Průběžné výsledky jste jistě všichni sledovali, takže asi nemá velký význam podrobně popisovat průběh turnaje. Mně se povedl nejlepší výsledek za 11 let, co Klatovy hraju, takže jsem určitě spokojen. V žádné partii jsem nebyl vážněji ohrožen a ani jednou jsem se nedostal do časové tísně. Navíc v 6. a 7. kole jsem nevyužil mnohem lepších pozic proti Neumanovi (proti tomu se mi opět povedla příprava, která vyústila v silnou novinku, kterou jsem si na něj připravil již před rokem) a Vedralovi. Na oplátku mi ale soupeři v 8. a 9. kole výhry v podstatě darovali. Docela kuriózní byla moje partie z poslední kola proti Voříškovi. Nebyla vyměněna ani jedna figura či pěšec, žádná moje figura za celou partii nepřešla polovinu šachovnice a soupeř se vzdal, přestože jsem ničím konkrétním ještě nehrozil. Vzdání však přesto bylo zcela oprávněné. A teď ještě stručně k ostatním členům našeho týmu v A turnaji. Pro Lenku bylo velice důležité, že udržela partie se silnějšími soupeři na začátku turnaje, takže los ji pravidelně nasazoval proti hráčům na úrovni 2100. A protože Lenka mnohem lépe ovládá umění remizovat se silnějšími, než porážet slabší, tato situace ji velice vyhovovala. Celý turnaj odehrála proti elově silnějším soupeřům a s výjimkou posledního kola všechny spolehlivě odremizovala. To se projevilo i na jejím zisku do ela, takže se přiblížila na dosah hranice 2000. Pavel střídal lepší momenty se slabšími a s celkovým výsledkem asi není moc spokojen. Přesto si myslím, že si pobyt v Klatovech užíval a co se mu nedařilo na šachovnici, to si vynahrazoval jinde… Michala očividně nezastihl turnaj v nejlepší formě, ale zlepšeným závěrem se alespoň odpoutal z těch nejspodnějších míst v tabulce. Franta, 12.7.2007
Zde jsou ke stažení partie z turnaje A a zde z turnaje B.
Na závěr ještě několik vybraných fotek.
|
