Teplárna C - DDM A

Pražská soutěž družstev se 6. kolem přehoupla již do své druhé poloviny. Nás čekal zápas až v dalekých Malešicích proti místní Teplárně.

Ze základu chyběli Honza s Jirkou, a tak jsme v místní útulné klubovně nastoupili v sestavě: já, Láďa, Sklíčko, Saša, Michal, Vláďa, Lenka a Prokop. Na všech šachovnicích se urputně bojovalo a tak se většina partií rozhodovala až těsně před první časovou kontrolu.

Nejdříve skončila partie na 2. šachovnici, kde hrál Láďa. Letos již po několikáté rozehrál partii Vídeňskou s 3.f4. Jeho soupeř tentokrát zvolil správné 3..d5! a poměrně lehce vyrovnal. A nejen to, po několika tazích získal dokonce jasnou výhodu díky Láďovým oslabeným pěšcům a nejistému postavení krále. Pravděpodobně se však zalekl Láďova vyššího ela a v lepší pozici souhlasil s remízou.

Smůlu v partiích hraných za Áčko se konečně podařilo prolomit Prokopovi. Bílými čelil ostré dračí variantě sicilské. Postupně své síly směřoval k útoku na královském křídle, zatímco soupeř spoléhal na protihru na polotevřeném c-sloupci. V jednu chvíli se Prokop obával soupeřovy oběti kvality na c3, ale ten místo toho udělal hrubou chybu, po které ztratil bez náhrady pěšce e7 a pozice se mu sesypala jako domeček z karet. Po několika tazích měl Prokop dva pěšce navíc a silný útok na krále, který vystupňoval až k výhře.

Já jsem hrál černými Svěšnikova, kterého soupeř viděl pravděpodobně poprvé v životě, takže výhoda brzy přešla na mojí stranu. Potom jsem však nepokračoval dostatečně důrazně a pozice se mohla téměř vyrovnat. Protivník se ale asi bál mého ela, pokračoval nadále pasivně a po mojí oběti pěšce už nemohl se svou pasivní armádou čelit narůstajícímu tlaku. Brzy jsem získal figuru a partii jsem zakončil tuctovou obětí dámy.

Stejně jako Láďa hraje letos bílými skoro pořád Vídeňskou s 3.f4, tak Lenka hraje černými Španělskou se 3..Sc5. Nejinak tomu bylo i v tomto zápase. V zahájení mě překvapilo, že Lenka nevyměnila soupeři silného černopolného střelce za svého jezdce, ale Lenka má toto zahájení už velice dobře obehrané a většinou ví, co dělá. Soupeř by za to získal určitou iniciativu na královském křídle. Další průběh partie probíhal přibližně vyrovnaně, ale velkou hrozbou byl Lenky špatný čas. Po té, co soupeř nevyužil možnosti získat pěšce v dámské koncovce, přešla partie do přibližně vyrovnané pozice K,D,J proti K,D,S při pěšcích na obou stranách s tím, že Lenka měla na zbývajících cca 10 tahů do časové kontroly necelou minutu a soupeř jestě asi čtvrt hodiny. Říkal jsem si, že to Lenka nemůže utahat, ale závěr byl nečekaný. Pan Karmazín, Lenčin soupeř, velice znervózněl, nejdříve ztratil pěšce a když už to vypadalo, že Lenčin praporek každou chvíli spadne, přehlédl jednu nenápadnou hrozbu a ke svému jubileu (ten den zrovna slavil své 65. narozeniny) dostal od Lenky nádherný dárek - mat na g2.

Saša, stejně jako v zápase proti Lokomotivě, bojoval bílými proti královské indické obraně. A hrál velice kreativně. V jednu chvíli nechal stát figuru s tím, že pokud ji soupeř vezme, tak ztratí dámu ( objektivně to bylo nejlepší pokračování, protože černý by získal asi více než dostatečnou materiální kompenzaci). Ten ji však nevzal a partie vstoupila do pozičních vod, kde bílý operoval na c sloupci a černý se snažil o aktivní protihru zase na sloupci f. Potom měl Saša možnost získat pozičním tahem určitou výhodu, ale dal přednost zajímavé kombinaci, která díky chybě soupeře vyústila do nadějné jezdcové koncovky. Saša ji však asi špatně odhadl a nabídl remízu, kterou soupeř samozřejmě s povděkem přijal.

Sklíčkovu partii na 3. šachovnici jsem moc nesledoval. Vím jen, že se hrála Grunfeldova indická a pozice vypadala většinu partie celkem staticky. Sklíčko se snažil o výhru, odmítl soupeřovu nabídku remízy, ale na podruhé ji už přijal, protože bylo jasné, že vítězství máme v kapse.

Michal svojí partii okomentoval na jiném místě těchto stránek, takže jen stručně. Na soupeřovu paskvilní výstavbu reagoval královskoindickou výstavbou a měl pohodlnou hru. V pozdější průběhu získal pěšce a před časovou kontrolou stála na šachovnici čtyřvěžová koncovka s Michalovým pěšcem víc. Po časové kontrole tam stále stála čtyřvěžovka, ovšem s Michalovým pěšcem míň! Jak se to mohlo stát? Na to není těžké odpovědět… Pěšec míň ve věžové koncovce většinou není žádná velká tragédie, ale zde měl Michal ještě velice pasivní figury a to je v jakékoliv věžovce zhoubné. Po několika tazích musel partii chtě nechtě vzdát.

Skóre zápasu uzavřel Vláďa. V zahájení (hra tří jezdců) měl za znehodnocené pěšce dvojici střelců a pravděpodobně o něco lepší pozici. Později získal tlak na královském křídle a díky malé kombinaci vybojoval pěšce. Při dalším pohledu na jeho šachovnici už to byly pěšci dva a následně dokonce tři. Soupeřův odpor byl marný. Pokud má Vláďa bílé, můžeme téměř jistě očekávat bod.

Třetí výhra v řadě, tentokrát v poměru 5½ : 2½, nám stále dává určité šance ve hře o postup.