Stavby mostů A - DDM A

Ve 3. kole jsme se na domácí půdě, kde jsme však tentokrát byli hosty, utkali se Stavbami mostů.

Na rozdíl od soupeřů jsme se sešli téměř v základní sestavě. Chyběl akorát Pavel, který si po náročném minulém týdnu, kdy sehrál 8 vážných partií v pěti pracovních dnech, dal oddech. Podle elového průměru jsme byli vysokými favority.

Rychlé vedení v zápase nám zajistil Honza. Bílými získal ve francouzské záhy kvalitu, kterou po vyměnění téměř všech figur s přehledem uplatnil v koncovce. Kaňkou na jeho výkonu však je, že po dohrání partie se okamžitě sbalil a odkráčel domů, místo toho, aby kolegiálně podpořil své kamarády v dalších bojích!

Na 2:0 jsem zvýšil já. Můj, neustále si u partie hvízdající soupeř, hrál velice rychle a svérázně. Během zahájení však porušil několik strategických principů, takže po mé přechodné oběti dámy už jsem stál výborně. Poziční výhoda se brzy proměnila v materiální a po přechodu do koncovky utekl jeden z mých pěšců do dámy.

Další naší výhru zaznamenal již uzdravený Jirka. V netypické sicilce obětoval pěšce a i když mi to nepřipadalo zcela korektní, nějaká kompenzace tam díky dvojici střelců byla. Později získal Jirka ještě nepříjemný tlak na g – sloupci, kterému soupeř čelil odevzdáním dvou figur za věž pěšce. Moc si tím však nepomohl, protože Jirkovi střelci záhy ovládli celou šachovnici. Jirka ukončil partii stylově obětí věže za dvoutažku.

Soupeři snížili na 2. šachovnici. Láďovi se bílými francouzská moc nepovedla. Nechal si nevyvinuté dámské křídlo, soupeř otevřel hru v centru a bylo zle. I zde ukončila partii oběť věže, tentokrát na g2.

Povinnou výhru proti elově mnohem slabšímu soupeři pak přidal Michal, i když procházka růžovým sadem to nebyla. Soupeř byl dotěrný, obětoval nejdříve jednu figuru, pak druhou a dostal Michala do nepříjemné časové tísně. Naštěstí Michal s několika posledními vteřinami na hodinách časovou kontrolu stihl a pak už pro něj nebyl problém velkou materiální převahu uplatnit.

Své si u partie vytrpěla Lenka. Její soupeř totiž silně připomínal individua z Hlavního Nádraží. Bohužel se tak i choval a rušil ostatní hráče ve hře. Ale k partii. Připadalo mi, že Lenka stojí nádherně. Při zablokovaném středu útočila pěšci na královském křídle, podobně jako tomu bývá v hlavních variantách královské indické. Bohužel soupeř se ubránil a partie přešla do zcela vyrovnané koncovky. Lenka pak zahrála trochu pasivně, ztratila pěšce, ale pozice, věžová koncovka, byla stále remízová. Po chvíli se díky Lenčině aktivní věži materiál vyrovnal a všichni očekávali podepsání smíru. Bohužel Lenka se dostala do velké časové tísně a s několika vteřinami na hodinách partii ještě prohrála. Taková zbytečná prohra zabolí. Abych použil slova jednoho našeho nejmenovaného hráče, Lenčin soupeř si zkrátka tu svojí výhru „vysmrděl“.

Jistotu celkového vítězství nám dal Vláďa. Po ztrátě kvality jsem jeho partii pomalu odepsal, ale Vláďa zabojoval, neustále kladl před soupeře překážky a nakonec jeho vynalézavost slavila úspěch.

Jako poslední dohrál Sklíčko. Soupeřově akci na b sloupci čelil protiakcí na efku a po výměně dam vznikla celkem nejasná čtyřvěžovka, pravděpodobně o něco lepší pro soupeře. V následné oboustranné časovce však sklíčko ztratil pěšce a partii nakonec neudržel. Naštěstí tato prohra už na celkový výsledek zápasu neměla vliv.