Klatovy 2004

Celkem osm členů našeho klubu se začátkem července vydalo na tradiční turnaj do Klatov. Odvážní cyklisté Michal s Honzou vyrazili už v pátek večer. Michal měl určité problémy s řetězem (poprvé mu vypadl asi 20 metrů od začátku jízdy...), ale tentokrát to nebylo tak vážné jako před dvěma lety s naprasklou osičkou zadního kola, takže po prvních zhruba 50-ti kilometrech se oba dobrodruzi mohli ubytovat v lese pod širákem. Ráno (pikantnosti z jejich společné noci nejsou známé...) raději vstávali už před pátou a kolem poledne slavně dorazili do Klatov. Ostatní dali přednost sice dražší, ale rozhodně pohodlnější dopravě autem.

Překvapení nás čekalo hned při prezentaci. Pořadatelé si totiž zjistili nová FIDE ela Lenky a Jirky, takže překvapenou Lenku s novým FIDE elem 1967 rovnou šoupli do Áčka! Jirka s elem 1865 zůstal v Béčku a zařadil se tak mezi hlavní favority turnaje (což je však v podobných turnajích hodně nevděčná úloha). Vláďa byl původně přihlášen do Béčka, ale jelikož je ještě mladý a zlepšení se chtivý, vymohl si na pořadatelích start v A-turnaji, aby se mohl utkávat se silnějšími hráči.

Oproti loňskému roku jsme tentokrát nebyli tolik turisticky aktivní. Jediný větší výlet jsme si udělali hned druhý den, kdy jsme nejdříve navštívili vodní hrad Švihov a potom náš hlavní cíl - rozhlednu Bolfánek ukrytou v malebném prostředí poblíž zámku Lázeň v Chudenicích. Během zdařilého výletu zdokumentovaného několika fotkami samozřejmě nemohl chybět náš oblíbený frisbee talíř. Vrcholným číslem pak byl hod a nepředvídatelný let talíře přímo z Bolfánku zaznamenaný Lenkou na videu. Výletu se nezúčastnili Honza s Vláďou pro účast v rapid turnaji. Franta st. s Pepou st. měli vlastní program ve Švihově respektive v Sušici.

V dalších dnech už jsme pouze bloumali po klatovském okolí (návštěva Klatovské Hůrky) či přímo po Klatovech (návštěva Černé věže) anebo se připravovali na odpolední partii.

Vzhledem k tomu, že jsme se spolu s přáteli z Mělníka přihlásili do fotbalového turnaje, absolvovali jsme i dva tréninky. Později se ukázalo, že to nebyl zrovna nejšťastnější nápad, protože většina z nás si z těchto tréninků přinesla všemožná zranění strženými puchýři počínaje a pochroumanými kotníky a koleny konče, takže do samotného turnaje jsme vstupovali značně handicapováni... Lenka hrála v ženském družstvu Amazonek a hlavně díky jejímu výkonu se jim podařilo postoupit ze skupiny. Nezapomenutelná byla především její nádherná střela přímo do šibenice, proti které neměl brankář sebemenší nárok. Věčná škoda, že se mi jí nepovedlo zachytit na kameru. Michal, Vláďa a já jsme ve slušivých dresech po vzoru AC Milán hráli za tým Popelářů spolu s Mělničáky Filipem Umancem, Tomášem Kučerou a Pavlem Křížem (Honza s Jirkou dělali věčné náhradníky..) a ze skupiny jsme snadno postoupili ze 2. místa (3 výhry a 1 prohra). Další den se mělo hrát vyřazovacím způsobem, ale protože v noci silně pršelo, hřiště se ocitla pod vodou a turnaj byl nakonec zrušen. Což mně osobně vůbec nevadilo, protože ze zápasů bylo moje tělo natolik zdevastováno, že jsem byl vůbec rád, že ráno můžu vstát z postele... Můj pád a následný silný úder hlavou o zem v jednom ze zápasů se dokonce podařilo Jirkovi nafilmovat. Případným zájemcům mohu za mírný poplatek zaslat :-)

Ale již k samotnému šachovému turnaji. Jak už to bývá, někomu se dařilo více a někomu méně.

Začnu trochu neskromně od sebe, protože mně se z naší výpravy pravděpodobně dařilo nejvíce. Celkové 4. místo (hrálo 67 hráčů) se ziskem 6½ bodu (4 výhry a 5 remíz) je zatím mým nejlepším klatovským výsledkem. Nárůst do národního (do FIDE bohužel ne) činí 19 bodů. Relativně spokojen jsem i s partiemi, z některých jsem měl docela dobrý pocit. Za svou nejlepší považuji tu ze 7.kola proti silnému extraligovému hráči Radkovi Doležalovi (FIDE 2420). Výsledek možná mohl být i lepší, kdybych dokázal vyhrát partii v předposledním kole proti Ňoumovi, ve které jsem měl už po 10. tahu čistého pěšce navíc a lepší pozici! Partii jsem však nakonec pouze zremizoval stejně tak jako tu poslední proti Sodomovi, na jehož betonovou obranu jsem recept nenalezl, ačkoliv jsem se jako jeden z mála v posledním kole snažil. Mimochodem za poslední 2 partie jsem odmítl 5 remízových nabídek (2xŇoumovi a 3xSodovi).

Lence účast v Áčku zcela jistě prospěla. S jejím stylem totiž dokáže spíš udržet partii se silnějším hráčem, než porazit slabšího. To se v turnaji bezezbytku potvrdilo. Za sedm remíz a dvě prohry získala Lenka 3½ bodu a obsadila 55. místo. Pár bodíků do ela sice ztratila (performance 1912), ale získané zkušenosti mají jistě větší cenu. Mezi ženami (v Áčku hrály pouze 3) obsadila Lenka 2. místo za vítěznou Martinou Folkovou a před Katkou Krejčovou, za což si jako cenu vysloužila příjemných 800 Kč.

Vláďa získal stejně jako Lenka 3½ bodu (z toho jeden bod kontumačně z 1. kola kvůli lichému počtu účastníků) a obsadil 59. místo. Ze svého výsledku asi není moc nadšený, přestože byl s elem 1839 nasazený jako poslední a do ela získal 5 bodů. Do turnaje však nevstupoval s tím, že jej chce vyhrát, nýbrž s tím, že chce získat zkušenosti z partií se silnějšími hráči. A to se mu jistě podařilo. Člověk se může zlepšit jen když hraje proti silnějším soupeřům a ne když poráží v miniaturkách nějaké saláty v B-turnaji.

A nyní k našim béčkařům.

Překvapivě nejlépe skončil nakonec Michal. Do turnaje vstoupil potupnou prohrou se 1462, ale pak se vzchopil a v následujících osmi kolech získal 6½ bodu, což mu vyneslo pěkné 12. místo ze 128 účastníků a nárůst 0,3 bodu do ela :-) Svých tradičních časových tísní se sice nezbavil, ale už nebyly tak hektické jako obvykle a na celkovém výsledku to bylo hned znát. Rozhodující partii sehrál černými v 8. kole v klubovém derby proti Honzovi. Michal byl ochoten se před partií domluvit na kamarádské remíze, ale bojovný Honza o tom nechtěl ani slyšet a celé dopoledne se na Michala pečlivě připravoval. Michal prohlásil, že na takového saláta se připravovat vůbec nemusí a radši se jel projet na kole. Samotná partie brzy přešla do koncovky s mírnou převavahou černého díky dvojici střelců. Následně Honza přehlédl nepříjemný skok jezdce na c5 po čemž se Michalova výhoda ještě zvětšila a po úspěšném zdolání časové kontroly se mohl radovat z vítězství. V případě výhry v posledním kole mohl Michal skončit na medailových pozicích, a proto soupeřovu nabídku remízy v 10. tahu nejprve odmítl, ale pak si řekl, že je lepší mít vrabce v hrsti, než holuba na střeše a sám nabídl remízu, která byla vyslyšena.

Honza začal turnaj stejně katastrofálně jako Michal, prohrou s mnohem slabším hráčem v 1.kole (120-ti kilometrová jízda na kole není pravděpodobně zcela ideální přípravou na partii). Potom následovala série tří výher a opět studená sprcha v podobě prohry s elově daleko slabším soupeřem. Honza se však nevzdával, bojoval a i přes výše zmíněnou prohru s Michalem v 8. kole bral ještě poslední cenu za 16. místo se šesti body (6 výher a 3 prohry). Bohužel do ela ztrácí 19 bodů, takže pokud do září nesehraje žádný turnaj (což je pravděpodobné), tak mu poprvé v historii klesne elo a přeruší tak svou obdivuhodnou sérii, během které mu elo vytrvale a pravidelně rostlo. Poprvé získal elo zhruba před osmi lety, tuším 1632 a od té doby si jej pravidelně zvyšoval až na současných 1884. Docela by mě zajímalo, jestli existuje ještě někdo s podobným progresem.

Jirka by byl nejradši, kdyby turnaj skončil už po 6. kole. To by totiž se ziskem pěti bodů skončil na celkovém 2. místě. Bohužel v posledních třech kolech (a ty jsou ve švýcaru nejdůležitější) získal pouhý půlbodík, což stačilo jen na 23. místo. Stejně jako Honza i on si v září v případě nesehrání žádného dalšího turnaje bude muset odečíst ze svého ela 19 bodů.

Pepa st. výborně začal a po třech kolech měl 100% bodový zisk. Ve 4. kole však trochu zbytečně prohrál díky pozapomnění jedné varianty zahájení a pak už jen střídal lepší momenty se slabšími. 5½ bodu nakonec stačilo na celkové 26. místo. Elo se i zde bohužel sníží, a to o 16 bodů.

Franta st. potvrdil, proč již téměř 10 let bezúspěšně studuje knihu pro začátečníky Černobílé otazníky od J. Veselého. 111. místo se ziskem tří bodů a performance 1373 zhruba odpovídá jeho schopnostem. S jeho hospodskokavárenským stylem to těžko někdy půjde výš. Ale šachy má rád a baví ho, i když hraje blbě. A to je to nejdůležitější.

Celkovým vítězem turnaje A se stal již po čtvrté (!) za sebou IM Petr Neuman, byť tentokrát o pouhou půlku Buchholze před Honzou Sodomou z Bohemky. Na 3. místě skončil Petr Folk. Béčko vyhrál Jaroslav Háva před Václavem Černým a prvním nasazeným Lubošem Jínou. Doprovodný rapid turnaj vyhrál kdo jiný než Petr Neuman před Janem Turnerem a v blicáku si oba hráči pořadí prohodili. Od nás hráli rapid pouze Honza s Vláďou, ale žádnou díru do světa neudělali. Vláďa nahrál 4½ bodu z 9 partií a Honza dokonce ještě o bod méně. Blicáku se kromě aktivních Honzy s Vláďou od nás zúčastnil už jen Michal (my s Lenkou jsme se ještě vzpamatovávali z fotbalového turnaje a Jirka blicky nemusí). Vláďa nahrál 9 bodů z 15, Honza 8 (vyhrál pěkný hrnek) a Michal 7½.

Náš oblíbený klatovský turnaj skončil a my se z toho podivuhodného šachového světa opět vrátili do všedních pracovních dnů. Ale nezoufejme, hezké vzpomínky zůstaly...