DDM A – HOLDIA C

Holdia, stejně jako my, už ztratila reálnou šanci na postup, a tak tento zápas byl soubojem o 4. místo v tabulce.

Jako první jsem tentokrát dohrál já. Zdálo se mi, že stojím trochu lépe, ale po soupeřově nečekaném tahu se mi pozice přestala líbit a tak jsem nabídl remízu, která byla akceptována.

Potom následovaly dvě naše prohry.

Sklíčko stál přibližně vyrovnaně, ale závěr partie se mu nepovedl a dvakrát po sobě přehlédl soupeřovu jednoduchou taktiku. Před nevyhnutelnou ztrátou kvality při špatné pozici byla kapitulace jediným rozumným řešením.

Vláďa se proti Španělské bránil Birdem a nestál moc dobře. Nepříjemný postup soupeřova e-pěšce vnesl do černých řad zmatek, jehož konečným důsledkem byla ztráta celé věže. Další odpor už byl pouze symbolický. Třeba Vláďu tento nezdar konečně podnítí ke studiu nějakého pořádného zahájení.

Snížení jsme se dočkali díky Jirkovi. V jeho oblíbeném receptu proti Ruské mu protivník odvážně sebral pěšce na a2 a Jirka se dostal k silnému útoku na krále. Při přesné obraně to možná šlo ubránit, ale nestalo se, a Jirka partii zakončil obětí figury s rychlým matem, čímž si prodloužil svou letošní 100% úspěšnost.

Následně skončily v rychlém sledu tři partie.

Michal tentokrát nerozehrál svou královskou indickou ideálně a skoro celou partii byl pod tlakem, který vyústil až do ztráty pěšce. Toho sice Michal později dobral zpátky svou dámou někde na a3, ale zdálo se, že dáma bude mít velké problémy bez úhony se vrátit zpátky do svého tábora. Nicméně soupeř v silné časovce partii kompletně pokazil, ztratil figuru a v již prohrané pozici překročil čas.

Pavel hrál jako obvykle komplikované a náročné šachy. Bohužel v začínající časové tísni přehlédl soupeřův malý trik s přechodnou obětí dámy a ztratil kvalitu a brzy na to i partii.

Honza se bránil černými v dámském gambitu a tradičně zůstal s pasivním bělopolným střelcem na b7, spolehlivě zazděným vlastním pěšcem c6. Soupeř si však s výhodou nevěděl rady, a když se později Honza vítězoslavně dostal k postupu c6-c5 s rozehráním svého střelce, věděl jsem, že je vyhráno. Honzův střelec, dlouhou nečinností nabitý energií, řádil na šachovnici jak černá ruka a nakonec rozhodl partii v Honzův prospěch. Za závěrečné vedení střelcové koncovky dostal Honza pochvalu dokonce i od našeho studiáře Saši, ale pozdější analýza s počítačem ukázala, že to přeci jen nebylo tak bezchybné.

Stav byl 3,5:3,5 a tak se vše rozhodovalo, podobně jako v zápase s Pragovkou, v Lenčině partii.

Lenka svého soupeře, velmistra s elem přes 2600 (ovšem v kor. šachu), v zavřené sicilce zcela přehrála a mohla partii rychle ukončit útokem na krále. V menší časové tísni však zvolila jiný plán a získala jen pěšce do koncovky. I tak byla vyhraná, ale po přehlédnutí jedné skryté taktické možnosti už se soupeř ubránil.

Celkovou remízou jsme si udrželi 4. místo a v příštím kole proti FIMě se můžeme pokusit zabojovat o 3. místo.